Síla žen spočívá v tom, že se prezentují jako slabé pohlaví. (A. Schopenhauer)


Mnoho básní a písní opěvuje krásu ženy. Asi dnes ale málokde potkáme takovou tu éterickou bytost podobající se víle z pohádky. Dnešní ženu už by slovo "křehká" snad i urazilo. A přesto si myslím, že trochu té křehkosti v nás stále zbývá a zbývat by mělo, neboť muži by jinak neměli o koho pečovat.

Asi není moc mužů, kteří by chtěli mít za manželku ženu, která je ve všem naprosto soběstačná, všechno si udělá sama a vlastně je téměř k ničemu nepotřebuje. Neboť v každém mužském srdci dřímá udatnost rytíře a byla by škoda, kdyby tam usnula navěky. Já vím, že je spousta prací (i těch, které se dřív považovaly za "chlapské"), které my ženy zvládáme. Ono taky, když nemáte, kdo by to udělal, musíte si pomoct samy. Ale když už ho máte (a tím spíše, když je to váš muž), nechte jej, ať tu práci udělá za vás. Když ho potom ještě patřičně pochválíte, uvidíte, že bude mít radost (pokud se teda při přitloukání poličky nebouchne kladivem do prstu nebo tak:)). 

Pravdou je, že občas se při snaze delegovat práci na manžela, aby bylo učiněno zadost jeho mužské hrdosti (ehm, slovo ješitnost už mi tu znělo trochu hanlivě:)), setkáte s takovým tím chlapským (a vlastně i ženským) mrčením. Až donedávna jsem byla přesvědčena, že je to jenom zástěrka, aby se těch úkolů nevyskytovalo příliš. A že ve skutečnosti je ten chlap vlastně rád, že může něco udělat za vás, že je v něčem lepší, že vás může před něčím ochránit... 

Z tohoto omylu mě velmi rychle vyvedl můj manžel. Čas od času se spolu díváme večer na nějaký film a vždy si ho pouštíme v improvizovaném domácím minikině. Tj. na postel dáme krabici a na ni posadíme prezentační zařízení. K tomuto účelu využíváme můj notebook, poněvadž má širokoúhlý displej. Jenomže přívodní kabel k němu se proplétal někde mezi křeslem, skříní, psacím stolem a pracovním nepořádkem. Tak jsem poprosila manžela, aby ho hrdinně vysvobodil. Když si u toho něco brumlal pod nosem, tak jsem vyrukovala se svou teorií, že sice naoko mrčí, ale ve skutečnosti... (a zde jsem chtěla připojit ono moudro o dobrém pocitu z pomáhání ženě) Manžel mě ovšem hbitě doplnil: "Ve skutečnosti přemýšlím, jak tě přesvědčit, abys tu měla větší pořádek."

No, jak je vidět, odborník na mužskou mysl ze mě opravdu ještě není:)

(c) zdendanda, redakčně kráteno

Ed. - editorial rubriky

Zítra jeden z posledních editiorialů od terre-eau.