Facebook se plní profilovými obrázky s francouzskou vlajkou a v mediích se píše o vlně solidarity a soucitu s oběťmi útoku v Paříži a s jejich pozůstalými. Ve mě ale postupně sílí otázka: je to opravdu projev solidarity a účasti a nebo naopak obecné lhostejnosti, ignorace a strachu?

Ptám se, kde byly před 14 dny ruské vlajky, když s největší pravděpodobnosti teroristé hlásící se ke stejný "ideálům" vyhodili do vzduchu letadla s dvěma stovkami Rusů. Před rokem jsem neviděl žádné nigerijské profilovky přesto, že sebevrah z Boko Haram zabil 48 studentů. V dubnu jsme neviděl žádnou keňskou vlajku, přestože tam teroristi zmasakrovali na univerzitě 147 studentů, jen proto že se hlásili ke křesťanství (tedy k hodnotám z kterých vychází naše kultura). Nikde jsem neviděl profilovky s vlajkami či symboly Afgánců, Iráčanů, Kurdů, Egyptanů...

Vlajky světa

Ve čtvrtek zabil jeden útočník 41 lidí v Bejrůtu, ale vlajka Libanonu asi není dost "cool" na profilovku a pro naše politiky to není dost politovaní hodné zvěrstvo a nebo životy zemí které nemáme na dohled mají menší hodnotu a pozůstalé to bolí míň. Jsme opravdu solidární s utrpením a bolestí obětí teroru anebo reagujeme, až když nám začínají lítat kulky kolem uší a bouchat bomby na rohu ulice? Čím víc nad tím přemýšlím, tím míň vidím účasti na úkor strachu. A s vlnou pseudosolidarity následuje oblíbené české.. já to říkal za to můžou uprchlíci, už nás vraždí.. Není to třeba tak, že valná část těch uprchlíku před tím vražděním utíká... nestojí tahle možnost aspoň za zamyšlení ?

"Modlíme se za Francii" (pominuli jak je teto věta prázdná a pokrytecká na profilech zarytých ateistů) neměli bychom se hlavně modlit za Sýrii, za Irák... Neměli bychom se hlavně modlit za sebe, za to abychom si viděli dál než na špičku našeho českého, max. tak evropského nosu. Abychom dokázali rozlišit příčiny a důsledky problému? Aby pro nás měl lidský život člověka žijícího za Středozemním mořem aspoň zlomek ceny života obyvatel Evropy a nebylo to jen číslo ve zprávach ?

autor: V.Š.