Poslední dny jsou náročné - je moc úkolů, nestíhám mnohé z toho, co bych stihnout měla či chtěla. Včerejší den byl obzvlášť náročný, hlavně časově. Z Ostravy (z porady) jsem jela téměř rovnou do Olomouce (na výzkum). Po výzkumu jsem potřebovala chvilku klidu, vypnout, chvilku posedět a zrelaxovat. V Olomouci jsem zapadla do tzv. dětské kavárny. I přesto, že jsem se věnovala svým papírům a své čokoládě, některé situace mi neunikly. Přináším proto pár poznatků. Nechci je hodnotit z pohledu dobré / špatné, chci je jenom s vámi sdílet. :-) .

V prvé řadě velmi kvituji to, že jsou tzv. dětské kavárny. Maminky se v nezakouřeném prostředí mohou sejít, popovídat, jejich dítka si mezitím hrají v dětském koutku. Trochu mě mrzí, že takové baby-friendly kavárny jsou jenom ve větších a "osvícenějších" městech. Moc si neumím představit, kam bych zašla posedět s kamarádkou a s dětmi ve městě, kde žiju.

Situace č. 1: Maminka volá na své hrající si dítko: "Eliášku, už půjdeme. Pojď se obléct." Nic se neděje. Dokonce ani ta maminka nevypadá, že by chtěla odejít. Dál sedí u svého kafe a povídá si s kamarádkou. Po chvilce znovu zavolá synka (to už se i maminka zvedla). Vedle maminky najednou stojí hubený, vysoký klučina asi osmi-, devítiletý, který je oblečený podle nejnovější módy - úzké džíny, mikina a vlasy hezky střižené lehce přes uši.

Situace č. 2: Maminka se svým několikaměsíčním dítkem sedí přímo v hracím prostoru. Má tam svoje kafíčko, povídá si s druhou maminkou, a přitom si hraje s dítkem, pomáhá mu objevovat svět tady a teď.

Situace č. 3: Do kavárny vchází rodinka - maminka, tatínek, dvě holčičky odhadem čtyři a sedm let. Usadí se a maminka začne telefonovat. Čtyřletá dívenka s nadšením v očích se snaží mamince něco říct. Maminka se po ní ani nepodívá a dál něco povídá do telefonu. Dívenka se tedy obrátí na tatínka a chce mu sdělit to, co má na srdci. Tatínek se jí věnuje a poslouchá ji.

Situace č. 4: Tatínek jde se svou asi tříletou dcerkou do hracího prostoru. Tatínek si lehne mezi balónky a spokojeně se usmívá. Kolem hrací plochy obchází maminka s několikaměsíčním dítkem v náručí. Hned upozorňuje toto dítko, aby se podívalo, s kým si jeho sestřička hraje, kdo leží v balónkách (tatínek).

 

V některých situacích se mi srdíčko zatetelilo krásou a radostí. V jiných trochu posmutnělo...

 

PS.: Pokud si mladá žena chce odpočinout a relaxovat po náročném dni v kavárně, tak dětská kavárna rozhodně není nejlepší nápad :D