Amálie Kutinová začala psát své knihy s úmyslem psát o mamince. Vnímala ji jako tu pravou českou maminku, pracovitou, starostlivou, vlídnou ženu, která vychovala 13 dětí.
A když jsem celou knihu napsala a předčítala, všichni jsme viděli, že se mi to nezdařilo! V knize bylo tolik drobných příhod dětí a jejich darebností, že to nebyla kniha Maminka, ale Gabra a Málinka. (z doslovu v díle 5.-6.)
Obyčejná maminka. Má děti dvě, nebo pět, laskavé srdce a plno starostí. Žije hlavně svými dětmi, jejich kroky a úspěchy jsou i její.
Obyčejné mi přišlo pozvání do skupinky zvané Modlitby matek. Vlastně úplně nenápadné sdělení. Prosté oznámení, žádné výrazné barvy, obrázky, nic takového.... Pokud se s takovým pozváním na farní nástěnce setkáte, můžete ho bez povšimnutí minout...a nebo přijmout.
Modlitby matek jako hnutí začaly v Anglii, kde se spolu začaly modlit dvě příbuzné. Vznikl soubor modliteb, jehož cílem je naučit maminky odevzdávat své starosti a životy svých dětí do rukou Bohu. Čím dál tím víc jsem vděčná za životní moudrost, která je tam obsažená.
Bůh dá našim dětem všechno, co potřebují, proto se radujme! On chce, abychom byly šťastné a svobodné. Abychom věřily, že i když se nám teď zdají problémy beznadějné, je tu naděje, protože u Boha není nic nemožné. Na nás je, abychom mu důvěřovaly. (Výběr ze sešitku modliteb, strana 18.)
Pokud vás modlitby matek neoslovují, není na tom nic zlého. Velkou pomoc spatřují maminky také v modlitbě růžence, která je geniálně jednoduchá. (Viz článek Růženec v životě matky).
Fotky jsou autentické, toto je "náš" košík (v urovnaném stavu), do kterého dáváme děti Pánu Ježíši.
Anetko, díky za článek . MM mě naučily a stále učí pravé odevzdanosti.
Modlitby MM jsou jednoduché a čím víc se je ve skupince modlíme, tím víc objevuji jejich hloubku a pravdivost.
Nikdy bych nemohl být tím, kým jsem, kdyby se za mě maminka nemodlila!
díky za článek!!
Můžu se zeptat, jak fungují ty kartičky?
Jasně: každá žena má napsané "svoje děti" - vlastní potomky, děti kterým je kmotrou, nebo i jakékoli jiné osoby, za které se chce modlit. Máme tam napsané i kněze z farnosti a kněze spřátelené.
V modlitbě je prostor na to dávat pomalu tyto kartičky (pardon, lidi) do košíku s úmyslem odevzdávat je Pánu Ježíši a prosit ho za jejich konkrétní potřeby. Je možné doprovodit gesto odevzdání konkrétní vyřčenou prosbou, ale my dáváme mlčky. Když je možnost, někdo u toho hraje na kytaru.
Je to velmi silná chvíle, několikrát už se i objevily slzy.
Po skončení modlitby si kartičky rozebereme, poskládáme a sepneme k sobě to, co k sobě patří. (Pouze kněze máme volně - každý týden si je rozdáme podle toho, kolik žen se modlí. Už jich (kněží) tam máme asi 10 ).
A pak si ty lidi vezme zpět, kdo je tam dal nebo někdo jiný?
ano, vezme si je zpět, kdo si je napsal. "K rozebrání" jsou pouze ti kněží.
Přece jen, pokud se modlím třeba za konkrétního kluka, tak do toho vkládám jeho situaci, v čem se např. trápí... Kdyby si jiná žena vytáhla kartičku "Dominik", tak by vlastně nevěděla, kdo to je a čím žije.
Díky.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.