Amálie Kutinová začala psát své knihy s úmyslem psát o mamince. Vnímala ji jako tu pravou českou maminku, pracovitou, starostlivou, vlídnou ženu, která vychovala 13 dětí. 

A když jsem celou knihu napsala a předčítala, všichni jsme viděli, že se mi to nezdařilo! V knize bylo tolik drobných příhod dětí a jejich darebností, že to nebyla kniha Maminka, ale Gabra a Málinka. (z doslovu v díle 5.-6.)

Obyčejná maminka. Má děti dvě, nebo pět, laskavé srdce a plno starostí. Žije hlavně svými dětmi, jejich kroky a úspěchy jsou i její. 

Obyčejné mi přišlo pozvání do skupinky zvané Modlitby matek. Vlastně úplně nenápadné sdělení. Prosté oznámení, žádné výrazné barvy, obrázky, nic takového.... Pokud se s takovým pozváním na farní nástěnce setkáte, můžete ho bez povšimnutí minout...a nebo přijmout. 

Modlitby matek jako hnutí začaly v Anglii, kde se spolu začaly modlit dvě příbuzné. Vznikl soubor modliteb, jehož cílem je naučit maminky odevzdávat své starosti a životy svých dětí do rukou Bohu. Čím dál tím víc jsem vděčná za životní moudrost, která je tam obsažená.

Bůh dá našim dětem všechno, co potřebují, proto se radujme! On chce, abychom byly šťastné a svobodné. Abychom věřily, že i když se nám teď zdají problémy beznadějné, je tu naděje, protože u Boha není nic nemožné. Na nás je, abychom mu důvěřovaly. (Výběr ze sešitku modliteb, strana 18.)

 

Pokud vás modlitby matek neoslovují, není na tom nic zlého. Velkou pomoc spatřují maminky také v modlitbě růžence, která je geniálně jednoduchá. (Viz článek Růženec v životě matky). 

Fotky jsou autentické, toto je "náš" košík (v urovnaném stavu), do kterého dáváme děti Pánu Ježíši.