Je tma, hrozně mne bolí nohy. Už to chci mít za sebou. Co všechno mě ještě čeká? Nemůžeme najít volné místo, kde bychom mohli přespat. Je mi zima. Přichází bolesti, modlím se k Bohu, aby mi dal dostatek síly. Za městem našel Josef malý chlév, kde by se dalo přespat na seně. Jsou tam nastájena i zvířata, ale nic jiného jsme opravdu nenašli.

…

Mám to za sebou. Jsem vyčerpaná. Věděla jsem, že to bude těžké. Potřebuji si odpočinout, ale nejde to. Ježíšek pořád brečí, chce se chovat. Do toho nám sem stále někdo leze. Chlapi z pastvy by se mohli alespoň umýt…

 

Vzhledem k čerstvému mateřství jsem letošní Vánoce vnímala hodně jinak. Myslela jsem na Marii. Jak to všechno zvládla? Nevím kolik kilometrů ušli, zda rodila v bolestech a jestli věděla, co ji přesně čeká. Není to tak moc důležité. Mám k ní nyní o hodně blíž. V hlavě se mi vyrojila spousta otázek a ať je na ně jakákoli odpověď, jasné je, že Maria byla prostě borka. A to nejhorší ji teprve čekalo…

 

Ženy, mysleme na to, že na naše těžkosti nejsme samy. Je tu někdo, kdo nám opravdu rozumí.