Minulý týden jsem měla možnost ochutnat něco neobyčejného. Byla jsem požádána, jestli bych nemohla přijít na chvíli do Čítárny a uvařit těm, co přijdou kafe, čaj a vysvětlit jim, jak to funguje.

Na začátku jsem třídila knížky, které donesla nějaká paní, na českou a světovou, řadila do poliček. Přitom jsem našla vzácný kus - knihu od Ernesta Hemingwaye Stařec a moře, kterou jsem si mohla odnést. Pustila jsem relaxační hudbu a četla jsem si knížku Karla Herbsta O doprovázení. Kolem čtvrté přišel jeden človíček, uvařila jsem mu čaj a prohodila s ním pár slov. Pak už nikdo nepřišel, tak jsem umyla nádobí a skoro dočetla knížku. Teď tam na mě čeká, až zase přijdu.

Čítárna funguje následujícím způsobem: každý, kdo chce, může donést knihy, vyměnit je za jiné a nebo si nějakou knihu odnést. Některé knížky mají modrý proužek, ty jsou pouze pro čtení, zůstávají v Čítárně.

Probíhají zde komponované večery - kde se předčítá z knih a slovo je doprovázeno hudbou, ať už zpěvem nebo hrou na nějaký hudební nástroj. Čas od času zde proběhne malá vernisáž obrazů dětí z výtvarného oboru místní ZUŠ.

Mezi pravidelné aktivity patří setkávání seniorů nad knížkou, spojené s povídáním. A také maminky s dětmi se zde pravidelně scházejí na dopolední setkání motivované knížkou pro děti.

Místnost je to nevelká, útulná s křesílky a stolečky. A poličkami plnými knih. A voní kávou a čajem. Prostě se tu zastavil čas. Cítila jsem se tam dobře, prostředí je velmi příjemné. Vůně knih a kafe, prostě pohoda. Škoda, že v době, kdy je otevřená veřejnosti, ji moc lidí nenavštěvuje. Přemýšlejí o tom, jestli ji nechají otevřenou pro veřejnost i příští rok (teď je otevřená tři hodiny týdně), nebo zůstane pouze pro aktivity, které zde probíhají.

Autorka fotografie: Magdaléna Šobáňová

K dovysvětlení: Čítárnu založila před pár lety maminka na mateřské dovolené, je včleněna pod Centrum pro rodinu, takže aktivity, které tam probíhají toto centrum zaštiťuje. Kafe i čaj fungují formou dobrovolného příspěvku. Taktéž ten, kdo si vezme domů nějakou knížku, může dobrovolným příspěvkem podpořit Centrum pro rodinu. V čítárně také bývají vyvěšeny plakátky na různé kulturní akce, nejen v rámci farnosti, ale i města. Vstupné na setkání je řešeno formou dobrovolného příspěvku.

Na začátku zakládající maminka využila známých - kdo uměl malovat, hezky číst, hrát na nástroj nebo zpívat a byl ochotný se zapojit. Jednalo se především o lidi z naší farnosti a jejich kamarády. Také to je dobrá příležitost pro ty, kteří se teprve učí vystupovat, protože se sem vejde odhadem 15 lidí.

Velmi rádi sem chodí senioři, je to pro ně vítaná změna, můžou se něco dozvědět a hlavně se sejít a popovídat. 

O aktivitách Čítárny se můžete dočíst na stránkách farnosti, ve Zpravodaji našeho města a ve farním časopise.