Dnes bych se s vámi chtěla podělit, jak pokračuje moje další cesta vstříc vzkříšení.

Na konci ledna přišla naše sbormistryně se skladbou Jako smrt skrze člověka od G. F. Händela z oratoria Mesiáš. Poté, co jsme ji zazpívali, jsem se, zcela nechápající, ptala, kdy se to zpívá. Já se totiž víc orientuji podle hudby než podle slov.

Odpověď zněla: "Na Vzkříšení." A já zcela nechápavě: "Jakto?" První část je totiž velmi pomalu a ani příliš radostná není. To mě zmátlo. Slova jsou takto "Jako smrt skrze člověka, jako smrt skrze člověka, tak skrze něj přišlo zmrtvýchvstání, navěky, smrt zrušena skrze člověka a navěky pro nás, pro nás, přišlo zmrtvýchvstání, navěky. A jako s Adamem všechno umírá a jako s Adamem vše umírá, tak v Kristu Pánu vše znovu ožívá, díky Kristu, smrti prohlédněme, díky Kristu Vykupiteli spějeme k věčné naději, za vzkříšení Kristu Pánu děkujeme. (srov. 1. Kor. 15,21-22)

Tuto částsi můžete poslechnout zde (čas 2:03:25)

Nicméně mi pořád hlodalo hlavou, jak je to možné, že se taková smutná a pomalá skladba zpívá na vzkříšení. Hlodalo mi to i přes to, že pomalá část se střídá s velmi rychlou, kdy sopránová melodie připomíná jásavé trubky. Tak jsem doma začala studovat a zjistila jsem, že v kontextu celého díla, je to opravdu o vzkříšení, a že v této části autor vyjadřuje kontrast mezi smrtí a životem.

Když jsem četla libreto, zmocnil se mě údiv nad tím, že nemusím umět anglicky, celé dílo se skládá z úryvků Písma! Plynule přechází ze Starého zákona do Nového a naopak. Smekám hluboko před takovou znalostí Bible. Já jsem díky autorovi objevila 15. kapitolu listu Korinťanům, která je celá o vzkříšení. Díky hudebnímu jazyku jsem pochopila další souvislosti. Pro mě bylo velice zajímavé, mít před sebou libreto, Písmo a poslouchat, na co dává důraz, co se opakuje. Nestudovala jsem celého Mesiáše, jen poslední část, ale uchvátila mě zcela.

Není bez zajímavosti, že poslední třetí část začíná parafrází na známé: Věřím, že můj Vykupitel žije a že v den poslední ze země zase vstanu. A v svém těle uvidím Boha, Spasitele svého. (Srov. Job 19,25-26) Jako by byla třeba i víra člověka ve vzkříšení, která je zde vyjádřena jedním úryvkem a následují další, kde Bůh skrze Ježíše potvrzuje víru člověka. A Bůh nás nezapomene povzbudit, abychom věřili, protože druhá část oratoria končí světoznámým Hallelluja.

(https://www.youtube.com/watch?v=usfiAsWR4qU)

  Autorka fotografie: Magdaléna Šobáňová

Georg Fridrich Händel mě velice oslovil, zcela přesně věděl, co je nejdůležitější. A to vzkříšení. Celé dílo pomaličku graduje, aby vyvrcholilo duetem altu a basu: "Kde je smrti tvé vítězství? Kde je smrti, tvá zbraň? Zbraní smrti je hřích, a hřích má svou moc ze zákona." (1. Kor. 15,55-56) A sbor pokračuje: "Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista." (1. Kor. 15,57) Oratorium končí verši ze Zjevení se stvrzujícím Amen.