O společné modlitbě manželů se mluví málo a je to špatně. Co se s tím dá dělat? Kde se inspirovat? Co třeba začít tím, že se koukneme do Bible? A tady nás čeká jedno malé překvapení...
Bible totiž nikde přímo a doslovně o společné modlitbě manželů nemluví. Když už, tak zmiňuje například účast celé rodiny na různých židovských náboženských svátcích nebo o důležitosti rodiny, která se v Novém zákoně stává domácí církví. A přece, když projdeme Bibli podruhé, jeden příklad společné modlitby ženicha a nevěsty najdeme. Jsou to Tóbijáš a Sára!
Tóbijáš povstal ze svého lůžka a řekl Sáře: „Sestro, vstaň! Pomodleme se a vyprosme si na našem Pánu, aby nám prokázal milosrdenství a spásu.“
Vstala a počali se modlit a prosit, aby se jim dostalo spásy.
Tóbijáš začal slovy: „Požehnaný jsi, Bože našich otců, a požehnané tvé jméno po všechny věky a pokolení. Ať ti dobrořečí nebesa a všechno tvé stvoření po všechny věky. Ty jsi učinil Adama. Učinil jsi mu pomoc a podporu, Evu, jeho ženu. Z obou vzešlo lidské potomstvo. Ty jsi řekl: ‚Není dobré, aby člověk byl sám. Učiňme mu pomoc jemu rovnou.‘ Hle, neberu si tuto svou sestru pro smilnění, nýbrž veden věrností. Přikaž, abych došel smilování, já i ona, a abychom se společně dožili stáří.“ A oba řekli: „Amen, amen.“ Pak se uložili k spánku té noci. (Tób 8,4-9)
Jaká je to modlitba! Ženich, nad kterým visí hrozba smrti, o svatební noci vstane a poprosí svou ženu, aby své manželství začali modlitbou. Je to on, kdo se modlí: nahlas, vlastními slovy, s odvahou a důvěrou v Pána, který je jedinou nadějí pro něj i pro oba. Modlí se k Hospodinu, který je věrný a milosrdný. Připomíná počátek lidské historie, úsvit velikých Božích skutků, a zdá se, jako by se cítil být jejich součástí. Láska Tóbijáše a Sáry vstupuje do proudu dějin spásy, zápasu mezi smrtí a životem, který nakonec musí zvítězit. Modlí se jako věřící muž, jako manžel, jako syn vyvoleného národa. A jeho modlitba prolomí nebesa a ukáže se, že silnější než smrt je láska.
A oba společně řeknou: "Amen, amen."
Jen dvě slova. Osm písmen. Člověk by čekal víc.
Ale k vítězství života a lásky nad smrtí stačí i tolik...
A po této modlitbě už nemluví.
Mluví jejich těla.
Je svatební noc.
P. Karel Skočovský (ToB)
Pokud tohle je "společná modlitba manželů podle bible", pak společná modlitba manželů spočívá v tom, že
- oba někde jsou (a tím se to "společné" bezmála vyčerpává)
- modlitbu pronáší muž (a jak by to mohlo být jinak? Muž je přeci hlava rodiny)
- pronášená modlitba, jakkoli improvizovaná, má prakticky liturgické kvality
Vskutku "společná modlitba manželů" tak, jak po ní všechny "ženy, matky a manželky" touží. :)
:-) Nepsal jsem, že tak a ne jinak to má být. Jen jsem hledal praktické příklady v bibli. A našel tento. To neznamená, že by nás bible nemohla inspirovat k tvořivosti. :-)
Zajímavé, leč si drobně rýpnu. Otázkou pro mě je, jestli je špatně, že se o společné modlitbě manželů málo mluví, když o ní málo mluví i bible.. :)
To jo, bible mluví málo i o volebním právu žen :-)
Když Ježíš ustanovil svátost manželství, otevřel tím nové a překvapivé možnosti, jak žít ve dvou manželskou lásku napojenou na lásku Boží :-)
Hrabosh: "What's the point?" Co je smyslem vašeho příspěvku? Jak mu mám rozumět?
V minulém článku o modlitbě manželů jste napsala: "Nemyslím, že modlitba v manželství vzbudí velký ohlas debatujících..."
A teď - zdá se mi - říkáte: "Možná by bylo lepší o modlitbě manželů mluvit málo nebo vůbec, protože tak to má i bible."
Nebo jste chtěla říct: "Nekecejte, dělejte"? :-)
:) no spíš to bylo takové malé rýpnutí. Napsal jste
1) O společné modlitbě manželů se mluví málo a je to špatně.
2) Bible totiž nikde přímo a doslovně o společné modlitbě manželů nemluví.
Tak nějak z toho implicitně vyplývá, že v Bibli je něco špatně.
A co se mě týče, tak si myslím, že tenhle článek je vážně zajímavý. Osobně jsme myslela, že je to jen moje malá znalost, že o žádné manželské modlitbě v Bibli nevím. A ona tam skoro není. No a druhak mi z toho plyne, že jakkoliv je jistě možné a dobré o manželské modlitbě mluvit, tak to asi není tak podstatné téma jako modlitba osobní a modlitba ve společenství církve. A i to mi přijde zajímavé. A v podstatě to vnímám tak, že manželé v tomto mají velkou svobodu.
P.S. Pokud o manželské modlitbě napíšete něco víc, třeba i z pohledu tradice církve atp., tak si to moc ráda přečtu. Naprosto vážně. A klidně napište i o modlitbě celé rodiny. O obojím toho moc nevím a obojí mě zajímá :)
Myslím, že to, čo ToB popísal je ŠPECIFICKÁ modlitba manželov. A to novomanželská modlitba. Navyše, v situácii veľmi vyhrotenej, keď Sáre zomrelo 7 mužov, ktorí boli jej manželmi /opravujte, keď sa mýlim, nemám silu vyhľadávať citácie/, ktorí nedožili ani rána. Je to prosba o požehnanie, o požehnanie na celý život. Tobiáš plní vôľu Najvyššieho aj tým, že plní poslanie, ktoré mu dal vlastný otec a nakoniec dosahuje vrchovatú mieru požehnania.
Ak by sme hľadali, našli by sme zmienky o prosbe manželov na jeden spoločný úmysel, avšak každý prosí zvlášť.
Osobne sa mi páčila prednáška Aleša Opatrného, keď hovoril, že najprv musí existovať osobná modlitba a dobrá osobná modlitba a tá predovšetkým.
Veľmi si prajem, aby tento článok @fragaria nezapadol https://zeny-matky-manzelky.signaly.cz/1602/intimni-tema-o-kterem-se.
Pri všetkej úcte k pisateľke ma práve svedectvá tohto typu https://tob.signaly.cz/1407/modlitba-manzelu-jako-stan-setkani nútia k reakcii.
Otvárajú sa desiatky otázok: čo ak sa manžel nemodlí? Čo ak nie je kňazom rodiny? Zle si žena vybrala? Je to jej chyba? Môže si za to a dobre jej tak? Má nastúpiť na jeho miesto? Dosiahne rodina požehnanie? Závisí požehnanie od modlitby manžela? Čo ak je manžel neveriaci? Čo ak pokrstený muž stratí, zabudne, nechce praktikovať vieru? Ak sme si vo všeobecnom kňažstve rovní, tak potom prečo sa neustále uvádza muž, alebo by to bez neho nešlo? OK, muž je tradičnou hlavou rodiny. Ale máme ešte vôbec tradičné rodiny? Je naša rodina tradičná? Vie ju tento model osloviť? A čo tie, ktoré tradičné nie sú?
Skrátka a dobre, nemám rada presladené skratky a ani riadky... :) A smajlov užívam menej ako šafránu, ale teraz musím.
@terre-eau Neviem spravne odpovede, ale ja tieto clanky a svedectva beriem proste ako pribehy jednotlivych rodin. Nie ako vseobecny navod (aj ked tak mozno chceli byt myslene). Je fajn, ked sa manzelia dokazu spolu modlit. Ale tak isto je oukej, ked ma jeden z nich krizu, z nejakeho dovodu docasne alebo trvalo odpadne, ked pochybuju, hladaju, nevedia, vychladnu, nevladzu...lebo to je zivot. Realita, ktoru mozeme ohybat podla svojich predstav len ciastocne, nieco sa ovplyvnit neda alebo to zrovna nie je najvyssia priorita. A sudit nas moze len Boh, ktory je snad milosrdnejsi ako kopa "spravnych katolikov"...
Upřímně netuším, co to má znamenat, že muž je knězem rodiny. Já to tak necítím a nemyslím, že je to problém. Podepsala bych to, co napsala @evulka. Naše manželství jsou jedinečná s jedinečnými dary i problémy.
Btw. pokud někdo víte, co se tím knězem rodiny myslí nějak blíž, případně jak chápat ten stan setkání, tak to prosím klidně přibližte. Osobně jsem na tyto obrazy dost natvrdlá....
Ešte dopĺňam, moje komentáre majú byt výzvou k hlbšiemu dialógu a hľadaniu. Nie kritikou.
Hrabosh: Muž knězem rodiny: Určitá nápověda by mohla být v pojmu "rodina jako domácí církev/církev v malém". Má to být obraz, který může rodině pomoci duchovně růst, ne "závazný předpis" pro "jediný správný způsob, jak žít a prožívat spiritualitu manželství a rodiny - a pokud to tak nemáte, půjdete do pekla a basta" (smajlík).
Další nápověď/inspirace/obraz pro úlohu manžela může být Ef 5,25. To pomáhá pochopit úlohu kněze i manžela. Alespoň mně ano.
Zkuste ten příběh Tobiáše a Sáry vzít ne jako "nedostižný ideál", ale jako povzbuzení, i když "nám" to nejde podle našich představ. Tobiáš a Sára se "spolu" pomodlili dvě slova. A to stačilo na zázrak. Když se vy spolu pomodlíte Otčenáš před jídlem, hravě je strčíte do kapsy :-))
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.