Nevím proč, ale v poslední době mě oslovují příběhy žen (a celkově párů, ale přijde mi, že žena to prožívá víc... už jenom tím, že my ženy víc fungujeme emocionálně), které nemohou mít děti. Je mi jich líto. Nedokážu si představit tu bolest, která musí tyto lidi provázet. V mém okolí je několik takových párů. Celkově se mi zdá, že přibývá těch, kteří dlouho nemohou počít dítko. 

Občas přemýšlím, co když i nám se to stane. Co pak s tím? Nemá moc cenu nad tím přemýšlet, protože nevím, jak se budu chovat já nebo manžel, kdyby taková situace nastala. Každopádně nejsou mi osudy lidí, kteří nemohou mít děti, jedno.

Na blogu ŽMM jsem četla tento článek a napadlo mi, že bych se i já mohla dlouhodobě modlit za nějaký úmysl. Vlastní děti zatím nemám, ale vždycky se najde něco, za co je potřeba se modlit. Je možné se modlit za mír ve světě, za jednotu křesťanů, za nenarozené děti, za jánevímzacovšechno. Mě napadlo, že já konkrétně se můžu modlit za ty, co nemohou mít děti.

Začala jsem se tedy modlit za tyto ženy, páry. Nemám nějakou zvlášť modlitbu. Spíše jenom vlastními slovy se modlím nějak takto:

"Pane, prosím Tě za ženy a páry, které nemohou mít vlastní děti. Požehnej jim v jejich trápení a veď si je po svých cestách. Amen."

Milé dámy, možná i vás osobně se dotýká problematika toho, že se nedaří otěhotnět. Tímto vám chci říct, že na to nejste samy. Že vás i vaše partnery svěřuju do Boží náruče.

Pán vám (i nám všem ostatním) žehnej +

PS.: Jedna známá mi pověděla o své kamarádce, která dlouho nemohla otěhotnět. Kamarádka se svěřila knězi. Kněz se obrátil na jinou těhotnou ženu kdesi na opačném konci země, aby se tato žena i se svým dosud nenarozeným dítkem modlila za tu, která nemohla otěhotnět. Nenarozená miminka prý mají Pánu Bohu nejblíže a Bůh vyslyší jejich prosby. Nakonec otěhotněla i ta, které to dlouho nešlo...