Pocházím (i když je to asi přehnané slovo, hodilo by se spíše narodila jsem se =)) z východních Čech, stejně jako slavna vamberecká paličkovaná krajka. A když mi bylo tak 14 let....

....přišla mamka s tím, že bych se mohla naučit paličkovat, když jsem taková trpělivá a šikovná (dnes už mi děti ukázaly, že k té pravé trpělivosti to mělo daleko=)). Řekla jsem si, proč ne. 

Navštěvovala jsem postupně dva kurzy v Brně a naučila se základy, ale potom mě to přestalo bavit, tak jsem toho nechala. Uplynul zbylý čas střední školy, čas vysoké školy a já s 2 dětmi začínám znovu objevovat krásu tohoto umění. Oprašuji herduli, paličky, špendlíky, podvinky, ....

....a sním o tom, že se přihlásím na nějaký kurz paličkování tady v Praze, abych se naučila zase něco nového, dalšího, pokročilejšího.

Snad si brzy najdu čas a dokončím, co na herduli už několik let leží rozděláno....

 

Tak krásná činnost, uklidňující, tolik času na modlitbu, přemýšlení, ale i povídání...

Najde se tu ještě někdo, kdo má toto umění rád?