Stalo se to před 6 lety, tři dny před mými narozeninami.

Studovala jsem na vysoké škole v dalekém městě, a dostala se ke mně kniha – "Úchvatná! - Odhalte tajemství ženské duše" od Johna a Stasi Eldredge. Nejvíc mě v ní zaujal příběh, kde autorka píše, jak se její muž procházel po pláži a modlil se. Nikdo jiný tam nebyl. A tu se blízko před ním objevila obří velryba. Radoval se a pochopil, že mu tak Bůh projevil svou lásku. Stasi se s Johnem tešila, když jí vyprávěl co se stalo a pak taky Boha prosila, aby i jí ukázal, že ji má rád. Prosila o svoji „velrybu“. Šla též po pláži a velryba nikde. Když v tom spatří jednu barevnou hvězdici, popojde dál a uvidí spousty a spousty barevných hvězdic. Jásá a děkuje Bohu…

Doporučuji si knížku přečíst, je moc krásná… O ženství... O Bohu… Hledala jsem na internetu. Tak si můžete úryvek přečíst přesně. https://zdis.signaly.cz/1003/bozi-dvoreni

Proč to píšu? Po přečtení této kapitoly jsem taky prosila Boha, aby mi dal poznat, že mě miluje. Zrovna jsem procházela ne moc lehkým obdobím, byla jsem na škole, můj obor mě ale nenaplňoval, nevěděla jsem co, kterým směrem se dát v živote. A taky mě tížilo svědomí.

Jednou jsem se konečně po delší době odhodlala jít ke zpovědi, bylo to v bazilice. Zažila jsem ohromnou úlevu po svátosti smíření. Vyšla jsem ven a děkovala Bohu za tu milost, za Jeho milosrdenství. Kousek od baziliky je balkon s výhledem na město, šla jsem tam a co jsem spatřila mě opravdu dostalo, a dojalo až k slzám … Pod balkonem bylo obří, do trávníku vysečené srdce…

…JEN PRO MĚ…

(našla jsem pro vás originální, i když nekvalitní fotku z mého mobilu)