O rozchodu manželů a opuštění životního údělu manžela/manželky bylo napsáno mnoho slov. Přináším osobní výpověď jedné ženy, sdělení její zkušenosti při řešení problému s Bohem. Možná pro vás její pochopení Božího sdělení bude...neobvyklé. Přeci koho Pán Bůh miluje, toho křížkem navštěvuje. A my máme být stateční křesťané se zaťatými zuby.


Se slzami v očích klečím před Hospodinem a říkám si: proč zrovna já? Co mám dělat? Mám to vydržet?

Mám dělat domácí servis muži, který o mě nestojí? Mám se tvářit, že je v pořádku jeho důvěrný vztah s mojí kamarádkou, posezení dlouho do noci s kdovíkým? Co jsem udělala špatně? Co jsme udělali špatně?

*

Sbalené tašky a v obličejí výraz naprostého nepochopení. Ona to opravdu udělala! Vyhodila svého muže z bytu! Dívka z tak věřící rodiny!

*


V hlavě mi běží všechno, co jsme prožili. Dobré i zlé. Uvědomuji si své osobní chyby. Mám svému muži tolerovat vše? Vždyť už z jeho strany zmizela poslední špetka úcty k mé osobě! Normálně si ze mě utahují! On i ta kamarádka! Co, nebo přesněji kdo je tu ten špatný? To se asi nedovím... Se slzami v očích volám k Bohu... vracím se sama k sobě, ke svému nejdůležitějšímu vztahu v životě - vztahu s Ježíšem. Tak, Pane, jak to má být s tím mým manželstvím? Mám zabít svou lidskou důstojnost a zavírat oči před hříchem a bolestným rozpadem, který trvá už tak dlouho? Co bude se slibem, který jsem dala při svatbě v kostele? Já nechci být ta, která zruší upřímně daný slib, nechci rozloučit nerozlučitelné...

*

A co když nerozlučitelné manželství ani nevzniklo? Odpověď na tuto otázku hledám se zpovědníkem poté, co jsem se pokusila zeptat Božího srdce, jakou cestou se mám dát...

Ježíš řekl: „Zvedněte ten kámen!“ Sestra zemřelého Marta mu řekla: „Pane, už je v rozkladu, vždyť je to čtvrtý den.“ Ježíš jí odpověděl: „Neřekl jsem ti, že uvidíš slávu Boží, budeš-li věřit?“ Zvedli tedy kámen. Ježíš pohlédl vzhůru a řekl: „Otče, děkuji ti, žes mě vyslyšel. Věděl jsem sice, že mě vždycky slyšíš, ale řekl jsem to kvůli zástupu, který stojí kolem, aby uvěřili, že ty jsi mě poslal.“ Když to řekl, zvolal mocným hlasem: „Lazare, pojď ven!“ Zemřelý vyšel, měl plátnem svázány ruce i nohy a tvář zahalenu šátkem. Ježíš jim řekl: „Rozvažte ho a nechte odejít!“ (Jan 11, 39-44)

*

Ježíš říká: rozvažte ho, a nechte odejít. Rozvažte a nechte odejít...

Nadechuji se zhluboka čerstvého vzduchu a vycházím vstříc novému životu.