Podobně jako většina lidí toho moc nevím o designu. Vždycky jsem se zajímala spíš o architekturu a ohledně designérů jsem měla tu představu, že se jedná o spolek namyšlených lidí v brýlích s tlustými obroučkami, kteří navrhují předražené předměty s přidanou estetickou hodnotou. Zkrátka něco, co se mě absolutně netýká.


 

Moje kamarádka editovala knížku o designu, kterou jsem si teď přečetla. Musím říct, že to dost změnilo můj pohled na celou problematiku a zaujalo mě to natolik, že si chci přečíst i další podobné publikace. Knížka se jmenuje Co je to / What is it. Je dost hubená a sestává převážně z rozhovorů s několika osobnostmi z oblasti designu, které se zaměřují na vývoj a místo designu v současné společnosti. Na první pohled vypadá dosti odborně, je to ale hodně zajímavé čtení.

 

Design totiž není jen, jak jsem se dosud domnívala, o luxusních předmětech pro horních deset tisíc. Jedná se o oblast, která kultivuje (nebo by měla) lidské životní prostředí a ovlivňuje tak kvalitu života. Každého asi napadne, že v hezky zařízeném útulném bytě se budeme cítit dobře, kdežto v holém temném prostředí můžou na někoho padnout deprese. Není to ale jen o náladách a estetice.

 

Navrhování věcí každodenní potřeby se týká hlavně jejich funkčnosti. Navrhují se školní třídy, ambulance, sanitky i tramvaje. Designér by tedy měl spolupracovat s celou řadou odborníků z různých oblastí, aby daný "předmět" sloužil co nejlépe. Jedná se nejen o odborníky z technických nebo přírodovědeckých oborů, ale také antropology a sociology. Jedna z osobností, s níž autoři knížky vedli rozhovor, se například zabývá problematikou stárnutí společnosti. V západních zemích stále přibývá lidí nad 60 let, což by měli současní architekti a designéři reflektovat, aby umožnili starším lidem co nejdelší samostatnost. Kromě různých bezbariérových opatření tak existují různá nastavitelná lehátka nebo i křesla uzpůsobená dialogu osob se sníženou schopností sluchu. Všechny tyto předměty musí splňovat celou řadu kritérií, v nichž hrají roli funkčnost, praktičnost i krása.

 

Náš nový byt se snažím také koncipovat s ohledem na funkčnost a potřeby naší rodiny. Rozhodla jsem se tak minimalizovat zbytečné kusy nábytku, které pro nás nemají žádné opodstatnění (jako jsou vitríny na vánoční nádobí), a naopak investovat do velkých úložných prostor a věcí, které využíváme, například sedací nábytek a knihovnu. "Ozdobné věci" si určitě také najdou své místo, důležitý je ale pro mě kvalitní základ, který bude reagovat na nás a dispozici bytu.

 

Je pro mě velká radost moci konečně aktivně ovlivnit naše domácí prostředí. Jsem taky ráda, že ve mě téma bydlení probudilo nějaké zlomky mého původně vystudovaného oboru, jímž byly dějiny umění. Ráda se teď začtu do dalších knížek.