Pro výletuchtivé čtenářky a čtenáře je tu první pozvánka! Kdo neznáte největší moravské lázně, a nebo kdo je znáte a máte je rádi, s chutí se pusťte do čtení. 

V těsné blízkosti Luhačovic jsem prožila (zatím) podstatnou část života a dokonce v tomto městě navštěvovala druhý stupeň ZŠ. Čím dál více mi připadají krásné a zajímavé. Protože mám ráda náš region, dovoluji si vás do něj pozvat. 

Pokud přijedete do Luhačovic vlakem, přivítá vás opravená nádražní budova. (Za nádražím je veliké neplacené parkoviště, bohužel dost vzdálené od lázní.) 

Cestou od nádraží kolem vody můžete potkat kostel Svaté Rodiny (vysvěcen 1997). Zajímavostí je, že Luhačovice jako šestitisícové městečko neměly svůj kostel. Dlouhá léta se používala namísto kostela kaple v areálu zámku, která se dodatečně upravovala pro potřeby věřících. Minerální pramen (pojmenovaný podle svatého Josefa) u kostela je snesitelný k pití téměř pro každého - okuste a uvidíte. Obecně luhačovické minerální vody jsou velmi chuťově výrazné - nenechávejte se fotit ve chvíli, kdy je poprvé ochutnáváte!

Už jsem načala ty prameny, tak bych k nim mohla něco napsat. Část z nich se jmenuje podle křestních jmen užívaných v místní hraběcí rodině (Serényi) - nejznámější je Vincentka, dále Ottovka, Amandka, Aloiska... Podrobnosti o pramenech najdete zde. Pokud bych měla vybrat můj nejoblíbenější, tak určitě Aloiska. Její dřívější jméno je Lesní pramen, vyvěrá stranou od lázeňského ruchu v prostředí lesoparku a je u ní velmi příjemné posezení a odpočinutí. (Bohužel nemám fotku.)

Od pramene Ottovka směrem dolů se otevírá široký prostor lázeňského náměstí, kterému vévodí Jurkovičův (Janův) dům. Procházka spojená s focením pro tento článek pro mě znamenala několik objevů, mimo jiné nově upravený pramen Nový Jubilejní vedle Společenského domu. 

A tady máte Jurkoviča v celé své kráse:

Pro milovníky seriálu Četnické humoresky přidávám vilu Alpská růže.

A dále připojuji secesní kavárnu Myslivna (také se objevila v Četnických humoreskách).

 

V celých lázních proběhla rekonstrukce zeleně, takže místní javory mají zatím malé korunky.

 

Pro květináře jsem vyfotila  místní atrakci - lázeňský pohárek (hrníček).

 

Novodobou zajímavostí Luhačovic jsou různé ptačí budky a krmítka, navzájem propojené stezkou.

 

Nejreprezentativnějším hotelem Luhačovic je secesní Dům Bedřicha Smetany, ve kterém se nachází například i prezidentské apartmá.

 

Nesmí chybět ani můj průvodce, švihák lázeňský, který měl se mnou velkou trpělivost. (Foceno ve stínu pod převislými buky u kolonády - nejmilejší místo mých dětských procházek lázněmi.)

Nově upravená zeď rekonstruované ulice mezi lázněmi a centrem města. Bude mezi slavnými hosty lázní jednou i vaše jméno?

 

Loučím se přírodní scenérií, kterých je v Luhačovicích a okolí opravdu mnoho. Je to město pro pohodové procházky s kočárkem i výlety s většími raubíři, které určitě zaujme množství cukráren a skutečně bohatý výběr lázeňských oplatků. Sportovně laděné rodiny bych pozvala na přehradu (s lázněmi ji propojuje asfaltová stezka, vzdálenost asi 2 km). Ale to už by vydalo na samostatný článek. 

Už teď mě mrzí, že jsem pro vás nevyfotila všechna zajímavá místa, tak že by ten druhý článek přece jenom měl vzniknout?