To říkala moje babička. A babičky mají pravdu dokonce častěji než maminky. U babičky i u nás doma to bezem v tomto čase vždycky vonělo, ale maminka „si troufla“ jenom na limonádu, a proto jsem byla překvapená, co všechno se dá z bezu vykouzlit.


Vůni bezu totiž bez(mezně) miluju. Kvete v období, kdy se dny prodlužují, školní rok zkracuje a počasí vybízí k posezení venku, večerní procházce nebo pozdním návratům domů.

Není asi třeba bez černý nebo jeho účinky na zdraví dlouze představovat. Kdo se chce kochat tím, co všechno krásného je v bezu, mrkněte na net.

Teď už přijměte moje pozvání na recepty z květů bezu. Berte je spíše jako inspiraci, recepty nikdy nedělám přesně, několik jich přečtu na netu a udělám jeden přibližný. Pokud budete chtít přesné dávky, prožeňte názvy receptů googlem nebo ještě lépe poproste někoho z rodiny o rodinný recept – ten je vyzkoušený a zaručeně nejlepší.

Bezová limonáda:
V pětilitrové sklenici plné vody (někdo doporučuje převařit) rozmícháme cukr – „trochu“ asi jako když sladíte čaj odpovídajícího množství. Dále přihoďte květy bezu – tak 10 – 15 a nakrájený citron na kolečka. Zavřete nebo přetáhněte folií, papírem a nechte 3 dny louhovat. Někdo přidává i kvasnice pro bublinkový efekt.

Bezový sirup (štáva):
Asi 40 květů nechte potápět v 2 – 3 litrech převařené vody s plátky citronu jeden den v chladu. Někdo s nimi potápí i kyselinu citronovou.  Ovoněnou vodu pak přelijte, květy pěkně přes plátýnko vymačkat. Přidejte cukr – by oko – 2 kg, klidně míň, klidně víc, klidně třtinový a někdo přidává ještě další šťávu z citronu. Všichni pak ale zahřívají a zahřívají. Až na vás vykouknou bublinky, je ten pravý čas přesunout šťávu do sklenic a lahví. Pod víčko pak někdo přidává alkohol (slivovici), aby se sirup nezkazil. Nemá šanci. Je tak dobrý, že zkazit se prostě nestihne.

Bezový med:
Jeden žlutý citronek vyždímejte a spolu s litrem vody v něm utopte asi 40 květů. Nechte 10 minut vařit. Odkliďte do chladu. Druhý den vymačkejte přes plátýnko, přidejte cukr a vařte do zhoustnutí. Vaří se dlooooooouho…… Čím déle vaříte, tím víc je tužší.

Bezová marmeláda:
Asi 20 květů louhujte s necelým litrem převařené vody a citronem 3 dny, pak scedíte, přidáte sáček želírovacího prostředku, želírovací cukr smíchaný s obyč cukrem ve stejném poměru - doporučeno od každého 200 g., povaříte, zavíráte. 


Likér:
Někdy dělám s jablečným džusem, někdy jen bezový.
35 květů černého bezu namočte do 2 litrů vody a 1 litru jablečného džusu. Nechte den louhovat, pak scedit, přidat sáček kyseliny citronové, přidat 800 - 1000 gramů cukru - jak kdo má rád, vodku – tak 3 lahvinky  a míchat, až se cukr rozpustí, pak nalít do lahví, nachladit, podarovat známé, vzít lahvinku k táboráku, na holčičí večer……

Kosmatice:
Přiznám se, ještě jsem je nejedla. Ale jednou na ně dojde. Podle receptů jiných nejdřív stvoříte těsto podobné tomu palačinkovému, někdo do něj přidává pivo a nejrůznější jiné ingredience, namočíte do něj květy, hodíte na rozpálenou pánev a smažíte. Nejdřív držíte květ za stopku, při otáčení na druhou stranu stopku odstřihnete, prý není moc dobrá. Pochutnat si můžete na sladké i slané verzi.

A pokud rádi experimentujete, doporučím k vyzkoušení i bezovou polévku, bezový ocet nebo bezové víno.  

Vyrábíte z bezu něco netradičního vy?