Ta krajina jako by sem ani nepatřila. Jako by ji někdo vytrhnul někde z dalekého Divokého Západu a zasadil doprostřed našich lesů. Má mnoho co nabídnout a já vám alespoň zlomek z jejího bohatství chci zprostředkovat.


 Lomy

Jsou jednou z prvních věcí, která mě napadne, když si vzpomenu na víkend prožitý s přáteli (ještě za dávného bezdětna) v CHKO Český kras a Křivoklátsko. Je jich tu všude kolem spousta a některé (vlastně všechny) jsou i velmi fotogenické. 

lom Čertovy schody u vchodu do Koněpruských jeskyní

Na první z nich jsme narazili hned u výchozího stanoviště našeho výletu, Koněpruských jeskyní. Tento nejdelší jeskynní systém u nás s unikátní krápníkovou výzdobou (tzv. Koněpruské růžice) rozhodně stojí za prohlídku.

Jeskyně leží v NPR Zlatý kůň, kterou můžete projít po stejnojmenné naučné stezce.

 
Zlatý kůň

Do Ameriky

Nedaleko obce Mořina se nachází další z lákadel této oblasti, soustava jámových vápencových lomů zvaná Lomy Amerika. Nejznámějšími jsou Velká Amerika, z části zatopená vodou, Malá Amerika a Mexiko.

Při procházce podél těchto lomů se cítíte jako v jiném světě. Při pohledu na vápencové stěny s průzračnou vodou na dně stačí jen přivřít oči a zpoza nejbližšího keře na vás vybafne limonádový Joe.


Velká Amerika

Mimochodem, do lomů je vstup zakázaný a často nebezpečný (o čemž svědčí i řada zranění a bohužel i úmrtí těch, kteří výzvy neposlechli), takže se raději jejich krásou kochejte jen z bezpečné vzdálenosti za zábradlím.


Mexiko

Lomy opouštíme (ale ne na dlouho) a vydáváme se dál.

Svatý Jan pod Skalou

Profláknutý (a turisty přeplněný) Karlštejn jsme pro tentokrát vynechali a zamířili rovnou do jednoho z největších pokladů, které Český kras ukrývá, Svatého Jana pod Skalou. I když jsem si předem na internetu něco zjišťovala o místech, kam se chceme vypravit, tak musím říct, že skutečnost byla ještě lepší než superlativy, kterými je tato obec popisovaná. Toto místo má tak osobité kouzlo, že je těžké ho popsat, lepší je ho zažít na vlastní kůži.

Výhled na Svatého Jana pod Skalou z vrcholku skalního hřebene

My jsme Svatého Jana pod Skalou použili jako výchozí bod pro okružní naučnou stezkou ke skanzenu Solvayovy lomy (já říkala, že ty lomy neopouštíme na dlouho). Zde se můžete seznámit s historií těžby vápence, podívat se do štoly nebo se projet na vozíčkách po úzkorozchodné polní lomové dráze po areálu skanzenu. A když vám z toho všeho bude úzko, můžete se kochat lehce depresivním výhledem (ale bytelnost šibenice jsme na vlastní kůži raději nezkoušeli).

Okruh pokračuje kolem vyhlídky na vrcholu skalní stěny, která se nad obcí tyčí (a dává jí jméno). Je odtud opravdu úchvatný (pro slabší povahy spíš mrazivý) rozhled po okolí. Stezka se pak vrací zpět do Svatého Jana, kde můžete navštívit např. jeskyni sv. Ivana (prvního českého poustevníka) nebo barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele.

Ještě jeden pohled na okolí z vrcholku skály

Jediná nevýhoda výletu do těchto míst spočívá v tom, že většina terénu není příliš komfortně sjízdná s kočárkem (a některé části vůbec). Ale máte-li už zdatně chodící (nebo žádné) děti, vřele tato místa doporučuji. Navíc se nedaleko nachází neméně krásná a neméně zajímavá oblast CHKO Křivoklátsko. O té ale zase někdy příště.