Mladé ženy (i muži) toužící po rodině by měly povinně absolvovat kurz neefektivity, shodly jsme se s kamarádkou, když na ruce houpala měsíční miminko a dvouletá dcerka jí visela na noze. Já s těma dětma nic neudělám. Už několikátý den chci vygruntovat v koupelně a prostě to nejde. 

Vzdělávacím systémem a pracovním procesem jsme všichni vychovaní k co největší efektivitě. Jak v daném čase zvládnout práci v určité kvalitě a jak se neustále zlepšovat. Vykonávat takovouhle činnost s malými dětmi ale vůbec nejde. Je to přesně opačně! Něco si naplánuju, rozdělám, pak je všechno jinak a práce není dokončená. Přiznávám, že mě to zneklidňuje. 

Moc mě pobavila situace, když jsem poslouchala rozhlasový pořad Kafemlýnek o zapojení batolat do chodu domácnosti. Já jsem při poslechu tohoto pořadu myla nádobí a syn si hrál na zemi s kostkami. Měla jsem ve dřezu zrovna takové věci, na které by syn neměl sahat (nože, atd.) a tajně jsem doufala, že nádobí domyju a pořad doposlouchám do konce. Jenže syn cítil, že je čas jít ven, a svou potřebu dával najevo tím, že mi házel do dřezu jednu kostku za druhou. Tak jsme šli ven a pořad jsem musela vypnout. 

Když chce maminka dělat nějakou činnost pořádně, tak to většinou dělá v čase, kdy dítě přes den spí, nebo když má hlídání, dítě se dívá na pohádku, a nebo si sama ukrajuje z nočního odpočinku. Velké úklidy, chystání svátečního občerstvení nebo výdělečná činnost se provádějí zásadně v tuto dobu, protože jindy není čas. K "opravdové" práci je potřeba soustředění a děti tam zkrátka nepatří. (Neodvažuji se raději vůbec zmiňovat studující rodiče, anebo rodiny, jejichž děti spí málo a nemají hlídající příbuzné či přátele.)

Být tu pro děti je práce sama o sobě, druhý díl práce je chod domácnosti. Je pochopitelné, že při malých dětech neběží všecko hladce a chod domácnosti se zadrhává. Záměrně to rozděluji na "být s dětmi" a "práce v domácnosti". Být s dětmi je skutečně práce sama o sobě. Z toho vyplývá, že všechna další práce, která se vykonává za běhu s dětmi, je znakem velké výkonnosti žen a schopnosti věnovat se více činnostem najednou. Akorát to často navenek vypadá přesně naopak. Takže se smiřuju se svou neefektivitou a doufám v lepší zítřky.

Kurz neefektivity by mohl mít krycí název "srovnání hodnotového žebříčku". Kde v něm stojí děti, veselá mysl a naleštěná domácnost?

A teď vážně! Zde na signálech jsem v rubrice Duchovní inspirace našla podnětný článek o blahoslavené Anně Marii Taigi, která nikdy nezanedbala svou domácnost! Jsem ráda, že jsem se mohla dozvědět něco o této zajímavé ženě. Bohu díky za každou takovou inspiraci.