Sama mám synka ještě maličkého, ale modlitba s dětmi mě zajímá. Zejména proto, že moje mamka se teď hodně angažuje v katechezi Dobrého pastýře. Je to typ katecheze pro děti, která vyšla z principů Marie Montessori. V rámci pedagogiky jste se možná setkali s jejím heslem "Pomoz mi, abych to zvládl sám." Montessori svým svěřencům vyráběla velmi názorné pomůcky a zapojovala je do spousty činností.

Představit celou katechezi Dobrého pastýře by bylo na dlouho a ani se toho necítím být schopná. Chtěla bych se s vámi ale podělit o několik podnětů.

1. Vychází se ze zcela konkrétních věcí (nevěřili byste, kolik času trávíme vyráběním potřebných pomůcek). Například podobenství je vyprávěno s pomocí figurek, domečků apod., s cílem, aby se do něj děti co nejvíce dostaly, aby si dokázaly představit, co se odehrálo. Následně se formou kladení zcela konkrétních otázek společně zkoumá, co se dělo. Kdo co udělal, kam kdo šel, proč? Tzv. "mravní poselství" aneb "co to znamená pro náš život" se dětem nepředkládá hned, ale společně ho s nimi objevujeme. Je až s podivem, kolik toho děti samy dokáží z příběhu "vyčíst", možná i mnohdy více než my, kteří jsme zvyklí na jeden typický výklad.

Názornost se využívá i při seznamování se se mší svatou - což je ostatně první krok celého programu -, pracuje se s modely oltáře, lit. knih apod. V žádném případě nejde o "hraní si na mši", cílem je, aby se děti seznámily s tím, co se při mši používá, co se při ní děje a PROČ. Využívá se sepětí liturgie a Božího slova.

2. Materiál, který se používá při představování podobenství, je pak dětem k dispozici při jejich vlastní práci. Mohou si podobenství sami přehrávat, přepisovat určité věty na ozdobné karty apod. Systém je propracován. Jde především o to, aby se s příběhem sami setkaly, aby si ho "osahaly" a tím nad ním přemýšlely. Z čehož může vzejít jejich spontánní modlitba.

3. V tzv. atriu, neboli místnosti, kde katecheze probíhá, je trvale modlitební koutek určený jak ke společné, tak k osobní modlitbě dětí. Pečují o něj společně s katechetou. Učí se ho obměňovat podle liturgickych období nebo konkrétních slavností a dalších příležitostí. Starají se o květinovou výzdobu apod.

4. Starší děti si vedou svůj sešit modliteb a důležitých výroků z Písma. Ozdobně si je tam zapisují. Mohou ho mít uložený např. v tom modlitebním koutku.

Prosila jsem mamku, zda by nám na blog nenapsala nějaký konkrétnější článek, třeba i podle věku apod. Zhrnutí principů apod. Nemá zatím bohužel vůbec žádný čas, ale mně to nedalo a z výše řečeného (asi dost chaoticky) se snažím vyvodit alespoň tenhle závěr:

Je dobré děti do prožívání života víry aktivně zapojit. Jsou schopné vidění a promýšlení věcí víc, než si myslíme. Čtěme jim biblické příběhy. Vycházejme z toho, co je představitelné. A zejména, vycházejme z představování Boží velké lásky k lidem a jeho díla. (Období prázdninových vyletů je ideální k objevování krásy stvoření.) Mravní imperátivy jsou až důsledkem poznání, že jsem milované Boží dítě.

Materiál k podobenství o rozsévači.

P. S. Je také třeba si uvědomit, jak dítě v daném věku přemýšlí - což si myslím, že dokážeme odhadnout i jako rodiče. (Vtipný) postřeh autorky programu: Podobenství o Marnotratném synu není vhodné pro předškolní děti. Syn sice odejde, ale zase se vrátí - takže bez problému. Ale dětem bylo líto těch prasátek, která ten Marnotratný syn svým odchodem domů opustil. Chudinky prasátka.

Odkaz na webové stránky hradeckého centra: Katecheze dobreho pastyre