Co rezonuje z SDM po víc jak deseti letech? Co důležité se stalo? A co zůstane dnes v nás po Krakově?


Setkání dvou papežů

Do Kolína nad Rýnem pozval mladé z celého světa ještě papež Jan Pavel II. Zde nás uvítal již papež Benedikt XVI. Na budově v centru byly vyvěšeny dva obrovské bannery s portréty obou svatých otců, jak stávajícího, tak i zemřelého předchůdce, které byly vytvořeny složením malých fotek.

(http://saltandlighttv.org/blog/fr-thomas-rosica/becoming-the-people-of-the-beatitudes-the-dynamics-of-world-youth-days-in-pastoral-ministry-with-young-people)

Mít co jíst, kde hlavu složit

Doma

Protože jsem se jako jediná z našeho spolča neúčastnila předprogramu a ani nebyla v pořadatelském týmu, cestovala jsem do Kolína v autobuse s mládeží z cizího města. Naštěstí zde jely mé dvě sestřenice a jejich kamarádka. Měly jsme velké štěstí v tom, že jsme bydlely v rodinách. V našem případě ve studentském bytě kolínských vysokoškoláků, kteří nás velmi hezky přijali a my si s holkama mohly vyzkoušet Sprechen sie Deutsch v reálném životě. Umístění privátu bylo velmi blízko kostela svaté Anežky, kde se konal český program. Procházkou jsme to měly jen 5 minut a tudíž jsme mohly program prožívat hned z první řady.

Jídlo bude!

S holkama jsme snídaly na našem privátě, kde nám studenti nachystali "stolečku prostři se". Přes den jsme měli stravování zajištěno dlouhými frontami ve velmi poutnickém duchu firmou Sodexo.

Program

U svaté Anežky

Jeden den jsme dostali balónky a lístečky, na které jsme měli napsat nějakou prosbu a nafouknuté balónky s připevněnými lístečky jsme si pinkali. Až u nás zůstal jeden balónek s prosbou, za kterou jsme se po čas setkání modlili. Tato prosba mohla být obecného i osobního charakteru.

Marienfeld

Závěrečný program se odehrával velkým setkáním všech účastníků na poli Marienfeld, kde naši obětaví pořadatelé hlídali český sektor až do chvíle, kdy jsme pěšky dorazili. Zde se konala mše s papežem Benediktem XVI, adorace a další program a přespávali jsme zde do dalšího dne.

Taizé

Nejvíce z celého programu na mě ale zapůsobilo náhodné zúčastnění se modliteb Taizé. Vracely jsme se s holkama večer na privát a šly jsme kolem kostela, kde právě probíhaly modlitby. Nikdy dříve jsem se jich neúčastnila, pouze jsem znala pár písniček. Vešly jsme dovnitř a já jsem pocítila klid a bezpečí Boží náruče. Zážitek je těžko přenositelný přes obrazovku počítače, ale já jsem věděla, že Bůh tam je, a že o mně ví. Hodně jsem v tu dobu uvažovala o svém budoucím životním povolání a vše jsem Mu tam předložila.

Přemýšlela jsem, jestli mám být řádová sestra, nebo jestli mám mít rodinu a děti. Poctivě jsem se snažila poznat Boží vůli. Toto rozhodování trvalo několik let, kdy se ke mně tato otázka stále vracela. Ale zde jsem ji úplně odevzdala Bohu.

Venimus adorare eum

Přišli jsme se mu poklonit.