Začátkem léta jsem zažila asi nejexotičtější dovolenou svého života. Dvanáct dnů, které mě neskutečně obohatily a z nichž čerpám doteď. Bylo to tak intenzivní, že když jsme po necelých dvou týdnech přistáli ve středu 13. srpna ve Vídni a ten stejný den v poledne jsem se ocitla doma, duchem jsem se po Islandu toulala ještě další dva týdny. Tělo a mysl se potkaly teprve až koncem července v Krakově.
Zvu vás tedy na procházku touhle neskutečně krásnou krajinou...
Nikdy by mě nenapadlo, že krajina bez stromů může být tak členitá, barevná a rozmanitá. Hory, řeky, skály a ledovce, mechové polštáře a trsy skalniček vyrůstající ze sopečného pole.
A voda má tolik odstínů...
...od průzračně čisté, když plaveš v jeskyni a vidíš na dno tři metry pod sebou
...přes tyrkysová sopečná jezírka a namodralé ledovce a vodopády
...až po žluté a hnědé masy valící se korytem řeky.
Expedicí taky víc poznáš sám sebe a utřídíš si hodnoty. Poznáš líp, co je pro život to důležité: Když jsem po pár dnech v Duhových horách šla nabrat na benzínce vodu, prvně mě zajímalo, jestli pod vodovod vejde láhev a jakou má voda chuť. Teprve po napuštění třetího litru jsem si uvědomila, že stojím před zrcadlem a mohla bych se na sebe podívat.
Přestože mě všichni varovali před deštěm, za celou expedici jsme nemuseli rozdělat pláštěnky. Jen párkrát nám cestou pokropila auto přeháňka, ale když jsme vystoupili z vozu před vodopády, mořem nebo horami, zázračně se vyčasilo a opálená jsem víc než ze Středomoří.
Mše ve stanu má svoje kouzlo a mše v horách mezi skalami je zase jiná než na paloučku u jeskyní. A luteránský kostel poznáš od katolického na první pohled a rozhlédnutí.
Nestarejte se o to, co budete jíst...
V Duhových horách jsme počítali, jestli vyjdeme se zásobami. A v zápětí se z chaty vynořil muž s kotlíkem plným těstovin s tuňákem, jestli nechceme - že jim zbylo a nestačí to sami sníst.
Mraky zeshora jsou nádherné... a ptačí let nad mořem a červánky a studánka v mechu... a ledové kry v jezeře...
Te Deum laudamus...
Pokud by vás zajímaly věcnější informace o průběhu expedice, zde najdete mapu, deník a odkaz na další fotky.
Island je jedna z mála zemí, která mě opravdu táhne. I všudypřítomná voda ve všech skupenstvích má na tom značný podíl.?
My jsme se odtud vrátili ani ne před týdnem a jsem pořád myšlenkami tam a chtěla bych tam ještě být.
PS. Také jsme měli dokonalé počasí a přijela jsem opálená :-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.