Asi před dvěma lety mě zaujala přednáška Maxe Kašparů o šestistěnu. Od té doby si své stěny hlídám a pravidelně kontroluju pomocí šesti otázek. Že nerozumíte? Pak se buď podívejte přímo na přednášku, nebo si přečtěte můj volný přepis, který jsem doplnila názorným nákresem…

 

Šestistěn = uzavřená místnost

Představte si, že do zavřené místnosti přinesete svíčku a položíte ji na zem. Svíčka bude krásně hořet. Když ale jednu stěnu místnosti zbouráte, plamen bude ohrožený, a když zbouráte dvě stěny, vznikne průvan a plamen vám zhasne. Stejně tak je to s člověkem. Aby člověk „nezhlasl“, aby stále „hořel“, musí mít kolem sebe celkem šest zabezpečených stěn. Které to jsou?

 

Přední stěna = to, co je před námi, na co se těšíme

Těšit se můžeme na víkend, na půlhodinku, kterou máme přes den jenom pro sebe, na pěkný film, na duchovní či kulturní akci, na dárek, který dostaneme k narozeninám,..

Důležité je nedívat se na budoucnost černě, ale mít před sebou pořád něco, co nás pohání kupředu.

Na co se dnes těším?

 

Zadní stěna = lidé, o které se můžeme v životě opřít

Těmito lidmi jsou naši nejbližší – manžel, rodiče, sourozenci, prarodiče. Pokud nemáte nikoho, o koho byste se mohli v rodině opřít nebo se dokonce bojíte podívat dozadu, kdo tam je, pak vám tato stěna chybí a plamen je v ohrožení.  

Co můžu udělat pro to, aby se vztahy v mé rodině upevňovaly?

 

Levá stěna = naši přátelé

Nemáme žít izolovaně. Je dobré mít někoho, za kým můžeme přijít a vylít si srdce, vypovídat se z toho, co nás trápí. Někoho, s kým můžeme sdílet svoji radost.

Snažím se přátelské vztahy udržovat a rozvíjet sama nebo spíš čekám, až se druzí ozvou mně?

 

Pravá stěna = naši spolupracovníci; ti, se kterými přicházíme do kontaktu

Po naší pravici stojí ti, se kterými musíme spolupracovat. Mají různé povahy, vlastnosti, a ať už jsou nám sympatičtí nebo ne, musíme s nimi nějak vycházet.

Uvědomuju si, že druhé nezměním, ale můžu změnit svůj postoj k nim?   

 

Podlaha = stát pevně na svém místě

Svícen se musí postavit do jednoho místa a tam musí stát, protože když s ním budu běhat sem tam, zhasne. To dělá spousta lidí: tam by mi bylo líp, kdybych tak ještě mohla studovat, pracovat, cestovat, měla (starší/mladší) děti, manžela, partnera,… Ne! Toto je moje místo a tam musím pevně stát, protože jinak mi svícen zhasne. Důležité je být pevně na místě a nekoukat, že támhle by to bylo lepší.

Jsem vděčná za to, že jsem právě teď studentkou / manželkou / maminkou na mateřské / pracující / důchodkyní,…?

 

Strop = věci, které nás přesahují - duchovní hodnoty

Kultura, umění, dobro, krása, pravda, víra, naděje, láska. Tyto hodnoty „prší z nebe“, jsou světlem našeho života. Jakmile jste bez těchto hodnot, chybí vám strop, prší a padají na vás kroupy a svíce vám zhasne.

Čím dnes „nakrmím“ svou duši?

 

 

Přeju nám všem, ať dokážeme svůj šestistěn budovat, opravovat stěny, které se bortí. Ať v nás plamen hoří a osvěcuje lidi kolem.