Brzy to bude rok, co jsem napsala tento článek – Děti pod ochranou Tvou. Co se od té doby změnilo? Pomohlo to?
O děti se občas bojím stejně, zvlášť když třeba z vedlejšího pokoje slyším hroznou ránu a pak ten nejzoufalejší pláč, to ve mně vždycky úplně "hekne" a zešediví další vlas. Ale někde v podvědomí vím, že je Pán Bůh a Panna Maria chrání a mám v srdci takový pokoj (který svět nemůže dát).
Uvědomila jsem si a připustila jsem si, že se jim může něco stát. Ale bude to Boží vůle. Vždyť vše, co se děje, je Boží vůle – On má i vlasy na naší hlavě spočítané (Lk 12,7!) Matka Tereza, má patronka, měla heslo: "Svatost je přijímání Boží vůle s velkým úsměvem... to je všechno. Jen takové přijímání: přijímat ho tak, jak do našeho života vstupuje, přijímat, aby si od nás bral, cokoli chce, aby nás využíval, jak chce, aby nás stavěl, kam chce, aby nás použil, jak chce... aniž by se nás ptal."
Tak si říkám, že je to spíše o tom, naučit se přijímat Boží vůli každý den. Vždyť Bůh neušetřil ani vlastního Syna. Život je plný utrpení, a myslím, že jeden ze smyslů života je naučit se denně spojovat svoje utrpení s tím Jeho a obětovat mu Jej.
Tím nemyslím, že jsem připravená třeba na smrt jednoho z našich dětí. To teda vůbec. Ale věřím tomu, že kdyby to jednou mělo přijít, že mi Bůh dá sílu to přijmout a naučit se s tím žít. Nedávno jsem dočetla knížku – Rodiče sv. Terezie z Lisieux. Oni museli přijmout smrt 4 svých dětí a nebylo to nic snadného. Řekla bych, že to byla největší zkouška jejich života.
Velkým vzorem je pro mě i Chiara Corbella, která dvě děti odevzdala Bohu půl hodiny po porodu, narodily se s postižením. Při třetím těhotenství Chiaře našli rakovinu jazyka, porodila zdravého chlapečka, a brzy zemřela. Opravdu silná žena. (Článek o ní najdete tady. Na Youtube jsou s ní i rozhovory.)
Myslím, že odevzdávat děti Bohu je práce na celý život. On nám je půjčil, svěřil, věří nám, že se o ně postaráme. Ale znamená to taky velkou práci pro nás, abychom mu je uměli svěřit. Bez Něj nemůžeme činit nic (Jan 15,5).
Tak vám přeju, ať se naučíte denně děti, ale i všechny vaše blízké svěřovat Bohu. Vždyť Jemu na Vás záleží (1Petr 5,7!).
Tento rok jsem zasvěcení dětí Neposvkrněnému srdci Panny Marie obnovila. (Najdete jej třeba tady nebo to můžete udělat i vlastními slovy.)
Je moc fajn, vědět, že na to nejsme s manželem sami.
Děkuji za vaše komentáře...
Souhlasím, že ta část o Boží vůli je nešťastná. Přijde mi to ale jenom jako neobratné vyjádření víry v to, že Bůh ví, proč to dopouští (což je snad korektnější). Myslím, že význam je podobný jako v ranní modlitbě posledních optinských starců
"Všechny zprávy, které během dne obdržím, mě nauč přijímat s pokojnou myslí a pevným přesvědčením, že ve všem je tvá svatá vůle"
Celkově souhlasím, že by bylo fajn, to probrat editor-autor ještě před publikací. Ale na druhou stranu nemyslím, že blog ŽMM je vnímán jako místo, kde čerpat teologické pravdy. Takže v tom nevidím žádnou hrůzu a dokonce si nemyslím, že není v silách sebelepších adminů uhlídat všechny teologické nekorektnosti. Komentář @terre-eau bohužel pod článkem působí jako kritika pomocných adminů. To je škoda.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.