Nečekejte nic převratného. Zná to každá maminka malých dětí. Záznam jedné rušnější noci. Mohlo být i hůř.
Je půl desáté. Odcházím do hajan. Dnes brzy. Barča spí zhruba od půl osmé. Zavírám oči, pípák (monitor dechu) na mě poklidně přátelsky pomrkává. Barča opravdu spí.
Jsou dvě nula sedm. Probouzí mě hemžení v postýlce. Baru se dožaduje svačinky. Beru ji k sobě, nají se a usíná. Čekám až pravidelně odfukuje a šup s ní do postýlky. Zapínám pípák, zhasnu lampu a honem pod peřinu.
Jsou tři hodiny. Hlad je zase vzhůru. Baští, ale kroutí se u toho. Zvedám ji, aby si říhla, zklidňuje se. Zdánlivě spící jde do postýlky. O pět minut později pozoruji stíny jejich máchajících ruček (lampu jsem v neblahé předtuše nezhasla). Baru se kroutí. Balím ji do deky a zneškodňuji tak kmitající ručky. Nepomáhá. Beru k sobě, ale baštit nechce. Pláče. Patrně včerejší oběd vepřo-knedlo-zelo (ač pro mě bez zelí) nebyl nejlepší nápad. Mám hlad, Baru se mi kroutí v náručí. Musím vstát a pochodovat s ní, jinak vzbudí celý panelák. Uklidňuje se po nějakých sto krocích - v ložnici udělám pět kroků sem a pět kroků zpátky - prokládaných podřepy a pohupováním.
Barča nejeví známky únavy. Já ano. Pokládám ji na postel. Ona si brouká a spokojeně kope nohama, já bych si rvala vlasy ale vzhledem k tomu jak moc mi padají, musím tuto činnost provádět pouze obrazně, jinak budu brzo holohlavá. Podřimuji vedle ní. Barča dává najevo nespokojenost s mým přístupem, kroutí se a opět začíná křičet. Zvedám ji nožky. Trochu to pomáhá. Pak se ale rozeřve ještě víc. Otvírají se dveře. Mé obavy se nenaplňují. Nevzbudily jsme žádného ze synů. Manžel se přišel zeptat, co se děje a jestli může nějak pomoct. Vysvětluji a odesílám ho vděčně spát. Nemůže mi pomoct, ale to že se přišel zeptat mě potěšilo. Taky jsem si uvědomila jaký děláme rachot. Po dalších x krocích se Baru uklidňuje a zavírá oči. Ještě pár kroků sem a pár tam a pak si spolu sedáme. Je půl páté. Ona se tváří, že spí, ale nevěřím jí ani nos mezi očima. Ještě chvilku počkám až usne natvrdo a pak ji dám do postýlky…
Budí mě hladová Baru a ztuhlá záda. Je něco po šesté. Baští, podřimuje, kroutí se.
Je půl sedmé. Kluci vstávají. Přebalím a převleču Baru a vstávám taky. Chystám snídani. Baru leží v lehátku a natahuje ruce po hračkách Tváří se jak neviňátko. Kluci baští jogurt. Já piju Caro a koukám ven. Jásavé barvy obarvily hradbu stromů nedalekého lesa. Břízy už opadaly. Na školním hřišti se bachratí havrani promenádují v namrzlé trávě. Slunce vykouklo z poza mraků. Je krásně. Úplně cítím jak se mi nabíjí baterka. Píp píp píp a je plno. Nebo aspoň tak nabito, abych se rozjela vstříc povinnostem denní směny. Skončila noc i s jejími děsy a je ráno.
Nasyť nás svým milosrdenstvím hned ráno a po všechny své dny se budeme radovat a plesat Žalm 90, 14
Díky za moc něžný článek, pohladil po duši. I divoké noci patří ke kouzlům mateřství :)...
taky jedu na solární baterky!
Moc pěkně napsané.
Jedna z obyčejných nocí, kterých každá maminka prožije snad stovky....
Ať vás všechny maminky Pán posiluje. A já, bezdětná, spící celou noc na vás fakt před spaním myslívám, holky. Vím z vyprávění jiných, jak strašně rychle to uteče. My měli setkání asistentek, které jsme jezdily za totáče do Sobotky. První z nás bude v únoru babičkou a u jiné byla svatba.
takové noci jsem prožívala u bolesti zoubků, kdy se maličká budila i 6krát za noc...drž se!
Díky, díky, díky. I toto jsem potřebovala slyšet. Jsem dnes utahaná jak pes, a to jsem celý den nic nedělala. Vašík se posledních pár týdnů budí průměrně 5krát (dnes 6krát) za noc a začínám být trochu vyčerpaná. Přemýšlím, jak dlouho to může ještě trvat :-)
A přečíst něco takového je krásný pocit ujištění, že nejen já v noci nespím :-)
jankac - taky vydrž, Janinko
To je tak krásně obyčejné..
verunka55555 - nebo obyčejně krásné:-)
Taky teď ty noci s Verunkou řeším - rostou jí zoubky. Děkuju za článek :-)
Krásný článek. Také funguji na světlo, v tom mám raději jaro :).
Ve třech měsících jsem si vzala Kryštofa do postele, ačkoli jsem si dříve myslela, že nikdy, a zachránilo mě to. Opravdu se nám sladily spankove cykly, když zabrečí, dám mu v polospanku prso a spíme dál. Jen opravdu minimum nocí jsem nespala. Nevýhodou je delší doba, než si tělo zvykne spát na boku. Někdy své zkušenosti, + a -, sepíšu na svůj blog.
@mia-maru Jů, my taky vždycky spávali spolu :). Sehnala jsem si peřinu pro jednoho a půl a tulíme se i když spíme :). Akorát Damík mi teď poslední dobou vždycky uteče, asi je moc horkokrevný na společnou duchnu :D
Krásně napsané! :)
Ajinko, krásně píšeš! :)
Já taky soucítím, ač momentálně musím zaklepat - máme za sebou asi týden prospaných nocí! Takže neboj - přejde to :)
@mia-maru já taky vzala Zuzi do postele ve třech měsících a byla to spása :-) Později už to začlo být blbý, tak v 7 měsících šla zase zpátky do postýlky. Ale v tomhle období, kdy byla malej neklidnej kojenec, to zachránilo spánek nám oběma :-) Bylo to super.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.