Když jsem přemýšlela o čem 7. 12. psát, měla jsem dlouho v hlavě prázdno. Až v předvečer se sešly tři podněty a zapadly mi do sebe.
1) 8. 12. je slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu. V evangeliu čteme o zvěstování, o Mariině fiat – ať se mi stane podle tvého slova.
- BUDEŠ, tj. ať se snažíš či ne, budeš hřích ovládat.
- MUSÍŠ, tj. příkaz, který se neopovažuj přestoupit,
- a MŮŽEŠ, tj. hřích po Tobě bude dychtit, ale Ty máš svobodu MOCI nad ním vládnout = nepodlehnout mu.
C) Díky Anetě jsem se vrátila ke knize ruského pravoslavného teologa Pavla Evdokimova Žena a spása světa. Nabízím k adventnímu zamyšlení krátký úryvek související s výše uvedeným.
„Avšak Bůh může vše, jen ne donutit, aby byl člověkem milován. Pravověrná duše je více než ke spáse tažena k odpovědi, již Bůh od člověka očekává, tedy k fiat Panny Marie. Uvnitř dramatu „beránka obětovaného od založení světa“ (Zj 13,8; 1 Petr 1,19) nacházíme interakci nikoliv milosti a hříchu, ale milosti a svatosti. Jestli je potřeba z tohoto světa něco zachránit, není to vlastně člověk hříšník, ale svatost Boha, jeho svatost v člověku – člověk se nezaměřuje na usmíření, ale tíhne po osvobození, po uzdravení rány, jež narušila jeho podobnost s Bohem. Vnucované, uložené dobro se vždy obrátí ve zlo. Prostá spása světa je pro všemohoucího Boha snadná, ale její přijetí je na odpovědi tohoto světa. Bůh může na sebe vzít všechny nepravosti, a to i za cenu smrti, ale nemůže místo člověka odpovědět, říci fiat.“ (s. 232)
Zvěstování. Fra Angelico, 1446. Zdroj.
Díky, díky.. mě prostě mate to evangelium o panenském početí..
Díky za článek. Knížku Žena a spása světa si přečtu.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.