Když jsme se přestěhovali, první místo (hned po zprovoznění ložnice, samozřejmě), které jsem začala zařizovat, bylo "modlitební". Pohled na zavěšený kříž mě uklidňoval, když kolem vládnul stěhovací chaos. 

Teď pro mě plní podobnou funkci, i když chaos kolem mě je už obyčejný a zabydlený.

 



Kříž jsme dostali od kněze k zásnubám.

Chtěla jsem mít v bytě obraz Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Neposkvrněného Srdce Panny Marie, ale nikde jsem žádné nesehnala, dokud jsme žili v Praze. V Lucembursku už vůbec není šance, zatím jsem tady nepotkala žádný obchod s devocionáliemi. Proto jsem si našla obrázky na internetu, nechala vytisknout ve fotolabu a zarámovala i s nápisem: Cor Jesu adveniat regnum tuum, adveniat per Mariam. 

Trochu mě mrzí, že svícny máme spíš na ozdobu, než že bychom je využívali a svíčky zapalovali k modlitbě. Třeba jednou začneme. 

V ikea rámu na tři obrázky jsou naši patroni, ale s příchodem čtvrtého člena rodiny budu muset obrázky patronů nějak přeorganizovat. 

Keramické ptáčky jsme koupili na velikonoční slavnosti Eimaischen v Nospeltu. Prý znázorňují ptactvo, které zpívalo Pánu Ježíši a apoštolům na cestě do Emauz.