... ti, které dostáváme.

V sobotu jsme slavili narozeniny mého "malého" bratra, je mu už 23 let. Mam ještě mladší sestru, 25 letou.  Byl to parádní víkend. Oba dva mi pomáhali s Kryštofem a když jsme si povídali, povzbuzovali mě v náročných rozhodnutích a situacích. Cítila jsem velký vděk za to, že je mám, a za lásku mezi námi.

Nebylo tomu tak vždycky. V pubertě mě bráchova slova často velmi zraňovala. Ale zároveň zpětně vím, že byl taky frustrován mým chováním. Prostě vzájemně si toho všichni tři nemáme moc co vyčítat, neb byly situace prostě různě těžké pro všechny.
 
Tahle zpětná bilance pro mě byla moc důležitá pro povzbuzení v momentální situaci manželské krize vzešlé ze únavy kolem stavby a stěhování. I když se možná nevznáším na oblaku lásky, jsme spolu spojeni svátostí manželství, jsme "jedno tělo", jedna krev, to už nikdo nesmaže. A podobně jako se sourozenci to prostě občas těžké bude, ale za ty všechny ostatní krásné a tvořivé chvíle to stojí. Někdy je důležité " nemoci utéct ".
 
Sourozenci jsou darem, za který nepřestanu děkovat.
 
Dovolená 2010
 
A na závěrečné odlehčení jeden odkaz, který na mě vykoukl na Facebooku. http://cilichili.cz/blog/25-veci-ktere-znaji-jen-velka-segra-velkej-bracha/