Tématem měsíce června je na ŽMM výchova a všechno kolem. Dovolte tedy, abych zkusila nahlédnout to „všechno kolem“ bez ohledu na naše výchovné pokusy.
Hned úvodem je třeba přiznat, že mě k tématu inspirovala myšlenka otce Pavla - pomocného biskupa brněnského.
Naše životy více či méně určují koleje a cesty, které nám vyšlapali naši rodiče, jim jejich rodiče a jim zase ti jejich. Nevím kde, ale někde se popletly výhybky a moc se nám nedaří jet v kolejích, které na samém začátku tohoto řetězu položil Stvořitel. Ohlížíme se na veřejné mínění, na svoje ego, na to, jak vypadáme před sebou i jinými. Nezřídka víme, že nám svědomí velí nějak zasáhnout, nicméně strach, že něco zvoráme a budeme terčem posměchu, je silnější. Ale protože náš dobrý Otec je vynalézavý a prozíravý, nenechal nás ztratit se ve změti cestiček a kolejnic a dal nám vodící nit. Děti. Děti nás totiž velmi často a velmi intenzivně z našich neschopností a strachů vytrhují.
Myslím, že všichni známe ty chvíle, kdy se dítě zachová tak, že se zastydíme, že se nechováme stejně. Akorát o tom ne všichni máme odvahu mluvit nahlas.
Vzpomínám na jednu paní, která líčila svůj čerstvý zážitek. Doprovázela s manželem syna na první prodlouženou. Mladý muž si důležitě vykračoval v obleku, rodiče šli hrdě za ním. A najednou kluk řekl, že ještě musí do večerky. Zaběhl tam a během chvíle se vrátil s makovými buchtami. Rodiče pojala hrůza, že si jejich dítě na tu slávu přinese svačinu. Vždyť si přece mohl koupit občerstvení na plese, ne? Ale mladík se rozběhl na roh ulice, kde v mrazu stála prodavačka Nového prostoru. Buchty jí předal a ona ho objala. Pak se vrátil k rodičům. Až po delší době z něj dostali, že věděl, že paní má ty buchty moc ráda a kupuje jí je takhle už třetí rok. Když o tom ta matka mluvila, stály jí v očích slzy nad dobrotou syna i nad sebou, že žebračku stejnou dobu míjela, jakou jí její syn nosil jídlo.
Biskup Pavel vyslovil na duchovní obnově v Bohdalicích úžasnou věc: že naši rodiče chtěli dítě. A dostali nás. To, jací jsme, už ale nebyla vůle rodičů, nýbrž vůle Boží. To On nám dal všechny naše dovednosti, schopnosti, chyby a rozmary. A dosadil nás přesně tam, kde nás potřeboval.
Často si tu myšlenku připomínám, když se (marně) snažím vtlouct klukům do hlavy svoje postupy, svoje hodnoty a svoje koleje. Myslím na to, když mateřství bolí. „Používám" své syny jako zrcadlo mého života. Vnímám je jako ty nejlepší učitele. Hledám harmonii mezi tím, kdy mám učit a kdy být vyučována. A jak se tak dívám na sebe jako dceru – bude to doživotní úkol. Ale věřím, že jeho absolvováním jde dosáhnout Moudrosti. A o to jde, ne?
Ach, to je super článek. Díky moc. Tohle jsem teď moc potřebovala!
Tohle mi leckdy ukazují i "školní" děti. Díky!
Děkuji moc za článek. Rezonuje to ve mně.
On nám dal všechny naše dovednosti, schopnosti, chyby a rozmary.
???
„???“
— ŽMM
JiKu: no dobre. Tak jenom schopnosti a neschpnosti a my si na te pude vytvorili chyby a rozmary. A to jsem mela takovou radost,ze Papo dal like a nekomentoval. Pak prijde JiKu a vsechno je v haji :D
@sanitan máš u mě Járův řád, ještě nevím, jakej, ale dostaneš ho.. za poznámku nade mnou
no a na ty čárky se prosím nedívejte..
langer-hans: JiKu ale mel pravdu. Napsala jsem blbost a on ji nasel. Ten zbytek uz je jen takovy slovni fotbalek a virtualni pratelske dloubnuti pod zebra.
Super!
@sanitan: Byla to hezká holka s bradavicí na nose. Vypálili jsme tu bradavici a teď už je to jen hezká holka :-)
JiKu: :D
:-D
"Tak jenom schopnosti a neschopnosti ...
Tak jenom schopnosti.
@spitfire: Každá neschopnost není ještě automaticky privace.
Co je člověk že na něho pamatuješ ?..... Ptá se žalmista Boha. Jen maličko jsi ho omezil že není roven Tobě......:-) Takže On člověka"maličko omezil"-
V textu je tato věta:
To On nám dal všechny naše dovednosti, schopnosti, chyby a rozmary.
Teprve v komentářích se objevuje věta:
Tak jenom schopnosti a neschopnosti a my si na te pude vytvorili chyby a rozmary.
Pouze autorka komentáře nejlépe ví, které konkrétní neschopnosti měla na mysli.
spitfire: Diky, ze predpokladate, ze autorka (aspon obcas) mysli.
@Jiku přemýšlím nad tím, proč tu chodíte komentovat, když jste před svými přáteli už dříve veřejně napsal, že na ZMM komentovat nebudete.
Autorce děkuji za článek, který mě potěšil, a za svěží vítr v diskuzi.
Protože sanitan je moje kamarádka.
@JiKu děkuju za vysvětlení. Jen jestli to není tím, že v Lét. hospodě je prázdno a tak chodíte do jiné osvěžovny.
V lét. hospodě se nepíšou blbiny, není tam co opravovat :-)
Premyslim, proc Vam vadi JiKovy komentare. Vzdyt jenom upozornil na to, ze jsem rekla blbost a mel pravdu. Nemam ambice nechat se nekriticky placat po rameni. Kdyz nekdo rekne, ze pisu blbosti a blbosti to skutecne jsou, jsem za to rada. Aspon vim, kde si priste dat pozor. Osobne jeho komentare vitam.
JiKu: jsem poctěna ;)
Premyslim, proc Vam vadi JiKovy komentare.
To je jednoduché. Protože lidé jsou různé.
Jo a navíc, já ani nekomentoval, natož abych kritizoval. Jen jsem upozornil a sanitan už hned věděla.
Měla by se uspořádat soutěž o největší slepici. Každy muž nad 21 let by dostal 10 hlasů a mohl je libovolně rozdělit mezi 1 až 10 libovolných slepic.
profil: muzu kandidovat?
@profil: Navrhuji název soutěže: SSN (slípky, slepice, nosnice).
@sanitan: Nedávám vám velkou šanci.
nemám co dodat. Mějte se fajn.
Ještě že nám ti chlapi občas ten život umí ukořenit.... :) jinak bysme se skoro ani nezasmály...:)
ukořenit....
To je sémanticky pozoruhodný překlep :-)
sanitan: Individuální kandidatury nepřijímáme. Kandidují všechny slípky, pipky a nosnice bez rozdílu.
profil: chjo :(
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.