Mírnost, láskyplnost, pochopení…. Tak přesně tohle v noci zcela postrádám. Když se dcera v noci vzbudí a volá "mlíko" nebo prostě jen pláče, vstává většinou manžel. Já prostě v noci nefunguju. Už několikrát jsem si dávala večer předsevzetí, že to zvládnu, ale většinou to prostě nevyjde.


V sobotu jsem napsala mail svému zpovědníkovi, že jsem nějaká marná, že cítím potřebu jít ke zpovědi, ikdyž vlastně nevím, co přesně tam budu říkat. A že to nemusí řešit, že si zajdu výjimečně u nás v Pardubicích. Zanedlouho telefon, že přijede na motorce (z Prahy). 

Mluvili jsme mimo jiné o tom, že někdy to není ani tak o hříších, ale o příjemné Boží masáži, o posile. Ano cítila jsem se posilněna. A jak to souvisí s mou neschopností fungovat v noci?

V neděli v pět hodin ráno (pro mne šílená doba) se Anežka vzbudila a chtěla najíst. Manžel vstal, ale nějak si nerozuměli. Ona plakala, on byl nevrlý. Tak jsem vstala, manžela poslala spát, dcerku pochovala, dala jí najíst, chvilku si s ní hrála a v půl sedmé jsem ji dala ještě na chvilku spát. Já šla uklidit kuchyň.

Věřím, že ony vlastnosti, které mi normálně chybí a v neděli nad ránem mi byly dány, velmi úzce souvisely s přijatou Boží milostí.

A tak má to smysl, třiďte odpad*, má to smysl, choďte ke svátosti smíření neb nevíte jaké milosti vám budou dány.

 

* Má to smysl, třiďte odpad – taková všeobecná hláška, kterou jsem si nemohla odpustit.