Chtěla bych se podělit o to, co mě oslovilo v KT č. 28. V příloze doma je článek o manželství "Umět vyjádřit své potřeby".

Mediátor Jan Zajíček doplňuje, že nesvoboda v manželství se projevuje také touhou ovládat, příkazy, zákazy, omezováním. "Na začátku manželství je velká láska, touha neublížit druhému, neprosazovat se, přizpůsobit se tomu, na co byl ten druhý zvyklý. Stává se, že tito lidé dělají, nebo se snaží skousnout něco, co jim vadí, a nemluví o tom. Ať už proto, že to nestojí za řeč, nebo že nechtějí být ještě ve větším konfliktu.

Jenomže spolu s tím roste napětí a my se cítíme víc a víc nesvobodní. Rada, jak z toho ven, je přitom poměrně jednoduchá: KOMUNIKOVAT. K jednotě se nedá promlčet, k té se dá pouze "promluvit". Odmítnutí komunikace je znakem povýšenosti a arogance. I když vypadám pokorně, jakmile mlčím, dávám tím najevo: bude se mluvit, až já budu chtít. A to druhého zraňuje."

P. Lukáš Engelmann uzavírá, že svoboda mezi manželi se projevuje tím, že jeden má ke druhému velkou úctu - až takovou, že mu umí dát prostor. Tento princip je ale vzájemný. Pokud oba na jedné straně vyjádří své potřeby a na druhé straně vychází vstříc potřebám toho druhého, určitě se potkají někde uprostřed. Svoboda v manželství je možná. To ovšem nejde bez společného úsilí, komunikace, ani vědomí, že Bůh nám dal každému svobodu a že s ní musíme odpovědně zacházet."