aneb jeden nijak výjimečný den zaměstnané matky.

 

3:25 vzbudí mě T. (8,5 let), jak se k nám dere do postele, v noci ho nevnímám, dnes jde až k ránu, no jo, za půl hodiny bude zvonit budík

3:35 konec převalování, stejně to nemá cenu, dnes se docela hodí, že vyrazím o půlhodinky dřív, nachystám dětem oblečení

3:40 ranní káva, pomalu se probírám a mrkám, co nového na internetu a v poště

4:10 oblíknu se a upravím do pracovní podoby

4:25 modlitba, docela stíhám, třeba si stihnu přečíst i něco duchovního do nového dne

4:30 doprcič, máš plnou pračku, večer jsi ji nepověsila

4:40 druhý pokus o modlitbu

4:43 píšu odchodové lístky do družiny

4:45 chvilka s Pánem

4:55 neprší, jdeme s Hospodinem na vlak pěšky

5:10 vlak do Brna, otvírám knížku, ale paní V. mě neviděla celý týden a chce si povídat

5:40 Brno, dobíhám autobus a vydýchávám se s desátkem za dnešní den v práci

5:50 v práci dnes o půl hodiny dřív, vrhám se na poster, který musím dnes odeslat, v práci je pusto a klid, počítač šlape jako hodinky, u posteru snídám

6:30 volá manžel, děti (V. 10,75 let, T. 8,5 let) neví, kam mají jít po škole. Je pátek, domů – volám radostně

7:35 volá manžel, dnes jde na kontrolu k doktorovi, tak se rozhodl ve škole pátrat po ztraceném pracovním sešitě T. - není v šatně, ve třídě ani v družině, doma jsme hledali už včera, odpoledne zkusím spolužáky

8:30 v práci začíná být rušno, dokončuju poster a dávám kolegyni ke kontrole, líbí se jí a mně taky, ještě chvilku dumám, co s tím druhým, který není tak vyvedený, ale odejít musí oba

9:15 posílám oba šéfovi a jdu pracovat do laborek, chtěla bych jít domů dřív, mám spoustu nadělaných hodin, které propadnou

10:30 volají ze ZUŠ, že pan učitel nezapsal rozvrh, můžu nahlásit, kdy mají děti hodinu?

10:40 volá šéf kvůli posterům

11:10 volá technik BOZP, že nutně musím vyřídit nějaké dokumenty

11:30 rychle krmím dafnie

11:45 oblíkám se, poklízím a odcházím cca 15 minut před koncem pracovní doby

12:00 jdu do Lidlu koupit K. pro malou bundu, jak jsem slíbila

12:05 volá ředitelka ZŠ – jestli jsem nezapomněla na přihlášku do angličtiny, nezapomněla – má ji v mailu

12:10 přemýšlím, co nakoupím a jestli nevyužít nabídky, že nakoupí manžel, až pojede z práce, jenže to je otázka jak bude stíhat, nakupuju základní jídlo na víkend, i tak mám parádně těžkou tašku

13:00 nakupuju ve městě – děti čekají o víkendu a v týdnu 3 oslavy, tak rychle nějaké dárky pro kamarády

13:30 kupuju si pizzu a sedám do vlaku, hurá je pátek a jedu domů

14.20 vykládám nákup doma, beru kolo – musím na poštu, než zavřou – mám tam balíček, cestou beru v pekárně pečivo

15:00 kluci mi jdou v patách domů

15:10 voláme K. a hledáme pracovní sešit, není u nich, jsem bezradná

15:30 volá K., sešit nenašla, ale vypátrala, že je u pí. ředitelky odevzdaný, úloha je z učebnice do normálního sešitu – máme to blbě zapsáno, moc jí děkuju za záchranu

16:00 chystáme věci, za hodinku je skautský zahajovací táborák, tentokrát se ani nesešel s obvyklou páteční mší, pan farář je na dovolené

16:20 přijíždí jeden ze skautských vedoucích a shání zlatou korunu, ta je někde zarovnaná u manžela v pracovně, nicméně T. mu půjčuje svou, kterou si vyrobil na Tři krále, ujišťuju M., že manžel zatím nevolal, tak asi přijede včas, má nachystanou část programu.

16:40 odcházíme, voláme manželovi, zdržel se na výjezdu, přijede nejdřív za hodinu, cestou bereme další děti

17:00 táborák, děti hrají výpravnou hru, kterou kluci připravili, zachraňují krále a poklad, rodiče opíkají a konverzují, pohoda

19:15 přichází manžel, v programu už není potřeba, kluci to zvládli, děti opíkají a baví se

20:15 beru naše i vypůjčené děti domů, cestou zachraňujeme kotě na silnici a blikáme baterkama, manžel jel parkovat auto

21:00 jsme doma, rychle všechno osprchovat a do postele

21:40 společná večerní modlitba následovaná dotazy T., co je to očistec, manžel vysvětluje a pak se uvolí, že ještě bude chvilku předčítat, odcházím trochu poklidit kuchyň a těším se na zbytek klidného pátečního večera

21:50 z pokojíku usedavý pláč, V. pláče, bojí se, že půjde do pekla, očistce, že je zlý, vysvětluju, vysvětluju o lásce a o Božím milosrdenství a o V., že to s ním není zdaleka tak zlé

22:00 Uklidním ho, ale stejně jdeme spát spolu.

 

Tento den nebyl ničím výjimečný, snad jen, že byl pátek a odpoledne je volněji, nemusíme dělat úkoly, chystat svačinky a podobné přípravy.

Jen jedno mě mrzí a bojuju s tím už nějaký čas. Můj čas na modlitbu, soustředěný čas jen pro Pána. Ne utrhané kousky času ráno, přes den. Daří se mi čím dál víc brát ho s sebou všude, kam jdu, ale nějaký klidný čas, místečko jen pro něj hledám obtížně, ale moc po tom toužím. Když jsem zjistila, že to nejde ani večer, ani odpoledne, zkouším to teď ráno. To je u nás nejklidněji, tak teď ještě překonat sama sebe.