Pro přiblížení atmosféry těm, kterým okolnosti zabránily vyrazit, i těm, kteří nesebrali odvahu. Pro vzpomínky těch, co vyrazili.

Slova těžko se mi jen těžko hledají, ale vězte, že Bůh nás obdarovával:

přáteli,

společenstvím,

dětmi,

přírodou,

pomocnou rukou.

Pozval nás ke svému stolu.

Doputovali jsme až na Zdislavinu Svatou Horu,

kde jsme předložili sebe

i své kamínky symbolizující naše úmysly.

 

 

Den prožitý v láskyplných dlaních Hospodina, který se stará, který nás vášnivě miluje - jak zaznělo v kázání. Pro mě osobně byla velmi silným okamžikem mše svatá s kázáním, které přesně navázalo na moji pondělní svátost smíření (s jiným knězem). A setkání s Pánem spolu s dětmi na Hoře, kdy Pán byl s námi přímo hmatatelně, beze slov nás objímal a ujišťoval o své lásce. A já se po dlouhé době ničemu nebránila a obejmout se nechala. A to bychom měli dělat častěji.

 

PS: Děkuju všem, kdo investovali svůj čas a energii do příprav a organizace, a všem ostatním za společenství.