Původně jsem se nechtěla vůbec zapojit. Je mi trapně samotné před sebou, že neumím překonávat lenost, že u nás běží často televize atd. atd. Ale co, třeba někoho povzbudím, že existuje i někdo nemožnější, než je on sám :-)


 

6:00 Budím manžela do práce.

7:17 Chůvička na nočním stolečku ječí: "Mamikooo.. mamikooo". Bolí mne v krku, ale vylézám a jdu vysvobodit Anežku ze spacáčku, aby mohla vylézt z postýlky.

7:30 A. chce pustit Prasátko Peppa. Odolávám. Malujeme si. Modlím se ranní modlitbu. Kontroluji novinky na mobilu.

7:45 Tulíme se v posteli, zapisuji první minuty dne do bloku a A. mi do toho maluje. Modlím se modlitbu ke sv. Norbertovi.

7:57 Uklízím zběžně všechno co mne napadne, od podlahy v obýváku až po kuchyňskou linku. Pouštím Anežce vysněnou Peppu.

8:08 Měřím si glykemii. Jdu připravit snídani. Anežce strčím misku s čokokuličkama.

8:30 Píchnu si inzulín a konečně snídám i já. Podvědomě vím, že snídani odsunuji právě kvůli nutnosti inzulínu, který si v těhotenství 4x denně píchám.

9:05 Převlékáme se z pyžama. Poklízím. A. zkoumá, kde všude se dá na podložce dělat hají.

9:40 Povzdechnu si "Ó Bože". Z obýváku se ozve - "Boše, amem!" Anežka si čte v křesílku a někde si sehnala dudáč. Vezmu jí ho.

9:45 Měřím glykemii cca hodinu po jídle. Mám nízkou hladinu cukru, musím si vzít banán. Anežku nacházím zase s dudlíkem, tentokrát jiným. Zjišťuji, že když se jí plně nevěnuji, tak ho shání. Beru si jí na klín a povídáme si o knížce, motýlkovi na sponce...

10:05 Plním pračku, myčku. Uvědomuji si, že ještě nemám vyčištěné zuby! a napravuji to. Už jsem chtěla být dávno venku. A. se zabouchla v pokojíčku, mně dochází, že sice odcházíme ven, ale nemám vůbec představu, co budeme obědvat. Ať žije chaos. Hledám na webu denní menu naší vesnické restaurace. Játra nejím, tak nic.

10:15 Jdeme ven na blízkou farmu nakrmit zvířátka.

11:05 Návrat. Mám dost. Musím si sednout.

11:20 Jdu vařit. A. je unavená, tudíž protivná. Zase vyhrála Peppa. Dnes nemám sílu ji pustit k vaření. Furt by si chtěla umývat ručičky.

12:05 Obědváme polévku "co dům dal". Teda A. obědvá. Já hledám ten pitomý inzulín, abych se mohla vůbec najíst.

12:28 Pračka doprala, myčka domyla, my jdeme obě ležet. Odpočinku neodolám, i když práce by byla. Ještě sním rychle toast, polévka by dávku inzulínu nepokryla.

13:40 "Mamikooooo".

14:00 Odpeckovávám polorozmražené višně na pečený čaj.

14:20 Blbneme s A., hladí mimi v bříšku, skáče po posteli a vrhá se do peřin.

14:50 Návrat taťky, připojuje se k našemu blbnutí.

15:15 Jdeme zase ven. Přijela kamarádka, tak jdeme do lesa a sbíráme šisky a žaludy na podzimní věnec. Manžel si jde lehnout, měl špatnou noc.

17:15 Návrat, vykydneme na sedačce. Anežka si prohlíží knížku a karty na znakování.

17:45 Jdu pro vejce a brambory k sousedům. Pak jedu na nákup.

18:15 Hraji na housle. Kuchyní se line ústřední melodie z filmu Misie. V neděli mám hrát na křtinách.

18:45 Mobil, odpočinek, televize :(.

19:30 Manžel koupe, já v klidu večeřím.

20:00 Manžel uspává, já jdu obírat rybíz na pečený čaj. Nakrájím také jablka a hrušky. Manžel přijde a večeří naproti mně u stolu. Jsme spolu.

21:00 Modlíme se společně litanie k Duchu Svatému a novénu odevzdanosti. Za naše miminko a signálnická miminka. (společně poprvé)

21:15 Pečený čaj je hotový, společně s manželem plníme sklenice.

22:30 Postel. Čteme si evangelium na druhý den. Manžel jde ještě na chvíli do obýváku. Já už jdu spát.

 

Mám tolik předsevzetí, co v mém dni změnit. Ale musím postupně. Zjistila jsem, že dopoledne jsem mnohem produktivnější, odpoledne už odpadávám. No, není všem dnům konec.