Podobně jako se zde občas dělíme o osvědčené a zajímavé rodinné recepty, ráda bych vás tentokrát seznámila s receptem na pěstování dvojice pokojovek - vánoční hvězdy a vánočního kaktusu.

Vánoční pokojovky spojuje jedna zajímavá vlastnost. U většiny rostlin iniciuje kvetení prodlužující se den, u těchto dvou vánočních kytek je to naopak. Právě zkracující se den a několikatýdenní období dlouhých nocí způsobuje, že rostliny nasadí květy a postupně vykvetou nebo se zajímavě vybarví. V přírodě to takto funguje přirozeně, v komerčním prostředí se těmto rostlinám upravuje přesně režim tak, aby se docílilo spolehlivého vybarvení přesně na Vánoce. Doma toho pak jsme schopní dosáhnout při dodržení určitých pravidel.

VÁNOČNÍ HVĚZDA

Vánoční hvězda je lidový a obchodní název pro rostlinku s botanickým názvem pryšec nádherný, lat. Euphorbia pulcherrima, v Americe známý také jako Poinsettia. Mezi poetická synonyma patří také Vánoční růže nebo Květ svaté noci.

Rostlinka získala oblibu především pro velmi zdobné sytě červené a zelené listy tvořící dohromady tvar hvězdy. Červeně zbarvené listeny však nejsou květem, jak si mnozí myslí – skutečné květy vánoční hvězdy jsou nenápadné, žluté, uprostřed mezi barevnými listeny. Spojení s Vánocemi pochází již z 16. stol., kdy se podle mexické legendy zjevil chudému děvčátku anděl a poradil mu donést Ježíškovi plevel natrhaný u cesty, protože nic jiného nemělo. Plevel pak „vykvetl“ a stal se tou nejkrásnější ozdobou Betléma. Rostlina je tradičně používána od 17. stol. františkány – tvar totiž symbolizuje betlémskou hvězdu a rudá barva Kristovu krev prolitou na kříži. Postupně se rozšířila nejprve do USA a pak i do zbytku světa, mezi vyšlechtěnými kultivary se dnes vyskytují i jiné barvy, jako žlutá, bílá, lososové růžová.

Rostlina pochází z Mexika a států střední Ameriky, kde roste divoce jako keř či malý stromek v listnatých lesích, v přechodně suchých horkých lesích ve vnitrozemí, ale také jako plevel u cest a v příkopech, z čehož vyplývá, že potřebuje teplo a nemá ráda přemokření.

Před koupí je tedy potřeba sledovat několik znaků. Kromě klasické kontroly výskytu škůdců, plísní a hnilob je potřeba klást důraz na vlhkost kořenového balu – pohmatem a vizuálně zkontrolujeme, jestli není přeschlý nebo naopak přemokřený, nesmí stát ve vodě. Rostlina je také citlivá na zimu a průvan, proto nikdy nekupujte ty, které jsou vystavené venku před obchodem, nebo stojí u otevřeného okna případně poblíž dveří, kde na ně táhne. Důležitý je taky způsob transportu domů – rostlina by měla být dobře zabalena do papíru a ještě například chráněna taškou a dboa převozu by se měla eliminovat na miminum. Na prudké změny teploty a chlad totiž reaguje vadnutím a opadem listů.

Podle toho je také potřeba umísťovat rostlinu doma. Vhodné je světlé a teplé místo okolo 22°C, v žádném případě by nemělo klesnout pod 15°C. Vyhněte se oknům, která se používají k větrání, a nedávejte ji ani příliš blízko topení, které ji příliš vysušuje. Stejně tak voda, kterou zaléváte, by neměla být studená, ale vlažná – zhruba pokojové teploty.

TIP: Umísťování vánočních hvězd do chladných kostelů, které se v poslední době dost rozmáhá, je hrubou zahradnickou chybou a jsou to vyhozené peníze, neboť kytka velmi rychle zvadne, opadá a dříve než za týden poletí do koše. Pro vánoční výzdobu v kostelích je lépe použít chladnomilné rostliny, například bramboříky (Cyclamen).

Vánoční hvězdu je možné pěstovat dlouhodobě za dodržení následujících podmínek:

Když začnou červené listeny ztrácet svoji krásu, je potřeba tuto část řezem odstranit. Přes léto jí prospívá tzv. letnění – v době zhruba mezi 15. květnem a 15.říjnem (mezi posledními a prvními mrazíky) ji umístit ven na stinné stanoviště. Na podzim po odnesení domů je nutné ji na dva měsíce umístit do teplé místnosti, kde se po západu slunce nesvítí - potřebuje minimálně 12 hodin nepřetržité tmy, i náhodná noční rozsvícení můžou vykvetení překazit. V období Vánoc se vám odvděčí opětovným vykvetením.

Vzhledem k čeledi pryšcovitých je dobré upozornit na latex – mléko vytékající z rostliny v místě poranění. Většina pryšců je jedovatá, u vánoční hvězdy je ale množství jedu zanedbatelné a při větším potřísnění je možná maximálně mírná alergická reakce v podobě vyrážky, průjem či zvracení při požití. Pozor je však potřeba dát při styku s očima – může způsobit dočasné oslepnutí. Smrt ani vážnější komplikace však v žádném případě nehrozí (25 kg dítě by muselo sníst více než 500 listů – to byste doma museli mít plantáž). 

VÁNOČNÍ KAKTUS

Tato rostlina vznikla postupným křížením několika botanických druhů rodu Schlumbergera (syn. Zygocactus a Epiphyllum). V současné době existují desítky vyšlechtěných kultivarů různých tvarů a barev listů i květů, přičemž za pravý „christmas cactus“ je považován kultivar Buckley, růžovofialově vykvétající v prosinci, zatímco kultivar Truncata je nazýván „thanksgiving cactus“, který kvete dříve červenou barvou.

Botanické druhy pocházejí z jihovýchodní Brazílie, kde rostou keříčkovitě nasvazích pobřežních hor a epifyticky na kmenech pralesních stromů. Z toho důvodu milují vyšší vzdušnou vlhkost, propustný substrát a spíše vyšší teploty. Typicky však potřebují dvě období vegetačního klidu.

Podobně jako vánoční hvězda je i vánoční kaktus „rostlinou krátkého dne“, tedy kvetoucí na začátku zimy. V lednu postupně končí období kvetení a rostlina má první dvouměsíční období klidu (únor, březen), kdy jí vyhovují spíše nižší teploty okolo 12 - 15°C a občasná zálivka. Od dubna do září je růstové období, kdy je vhodné rostlinu letnit venku při vydatné zálivce a přihnojení. Na podzim při zkracování dne následuje druhé období klidu (říjen, listopad), opět při nižších teplotách, omezení zálivky a vyšší vzdušné vlhkosti. Toto indukuje tvorbu květů, které pak vykvetou začátkem zimy a v tomto období je potřeba zálivku zase trochu zvýšit. Je dobré nechat kaktus v době kvetení na stejném nebo jen mírně teplejším místě, při přenesení do výrazně teplého a suchého interiéru se může stát, že květní pupeny zaschnou a opadají.

TIP: Pokud žijete v panelákovém bytě, s dlouhodobým pěstováním vánočního kaktusu se vůbec nenamáhejte, neboť zde těžko budete hledat chladné prostory a vyšší vzdušnou vlhkost. Tato rostlina je pro dlouhodobé pěstování vhodnější do starších rodinných domů. 

Vypadá to všechno možná na první pohled složitě, ale v podstatě nejde o nic těžkého – u každé kytky je potřeba v pěstování dodržet základní předpoklady – chladno, méně vody a světla v době vegetačního klidu a naopak dostatek vody, tepla a světla v období růstu a květu. Míru odvodíte z toho, když porovnáte, jaké podmínky má rostlina ve svém přirozeném přírodním prostředí a jaké máte podmínky u sebe doma. Zbytek chce odzkoušet a vychytat praxí… A pokud nejste zahradníci, tak se tím nenechte stresovat a přijměte krátkodobost jako vlastnost a nikoli vaši chybu a pořiďte si kytku vždy třeba menší jen na vánoční období. 

Závěrem, když tak nad tím přemýšlím, bych ráda zmínila jednu myšlenku, která mě v souvislosti s těmito dvěma rostlinami napadá. Stejně jako ony mohou vykvést jen díky tmě, tak je možné, že i někteří z nás mohou vykvést do skutečné krásy jen díky tmě. A teď nemyslím krásu vnější, ale krásu duše a tmou nemyslím nedostatek světla, ale onu duchovní tmu, o které mluví například Matka Tereza. Kdybych právě ji měla přirovnat k nějaké rostlině, byly by to tyto dvě vánoční krásky. I ona se totiž tmou nenechala odradit a vykvetla díky ní pro nebe, pro Boha. Kéž nám tedy tyto dvě vánoční rostliny jsou připomenutím toho, že Bůh i skrze tmu všech zkoušek nechává vykvést naši duši do rozmanitých květů, aby jednou zdobila nebe.