Společenství ŽMM je velmi živé společenství, a díky němu se můžeme vzájemně poznávat. Virtuálně i reálně. A o jednom reálném setkání vám chci říct.


 

Bylo to na začátku léta minulého roku. Chystali jsme se přes celou republiku z Valašska až do Krušných Hor. Podívat se do míst, kde můj děda strávil téměř 12 let v uranových dolech. O tom, jak jsme poznávali Jáchymovsko se můžete dočíst zde.

Nikoho v západních Čechách jsem neznala. Ale vzpomněla jsem si na jednu milou osobu ze signálů. Na Lídu. Rozhodla jsem se jí napsat s prosbou o různé informace. Kam by nám doporučila se podívat nebo čeho se vyvarovat. Projevila velký zájem se setkat a vzájemně se poznat. Tak jsme se spolu předběžně domluvily. A asi po týdnu jsem v poštovní schránce našla krásný dárek. Průvodce karlovarským krajem - Jáchymovsko. 

Náš syn v tu dobu slavil svůj první rok života, a ta představa, s ním tak daleko cestovat, mě opravdu děsila. Šli jsme cestou nejmenšího odporu a rozhodli se jet v noci, s nadějí, že to syn prospí. A tak jsme vyjížděli někdy kolem jedenácté večer. Obloha se zatáhla a asi od Zlína začalo pořádně pršet. Lilo celou dobu. Nic, co byste si přáli. Manžel obdivuhodně řídil skoro celou cestu. Nad ránem už byl ale tím deštěm tak vysílený, že pár kilometrů před Karlovými Vary jsem usedla za volant já, a dořídila to. Do Karlových Varů jsme dorazili kolem páté hodiny ranní. Dospali jsme, co se dalo. Ano, v autě se to moc nedalo, a kolem sedmé vstávalo do růžova vyspané dítě, a vypadalo, že má aktivity na rozdávání. Chvíli jsme bloumali po Varech, posnídali a kolem deváté jsme byli domluveni s Lídou, že se za ní stavíme. Těsně před odjezdem jsem jí totiž psala, jestli by nám nemohla nabídnout azyl, protože předávání chaty mělo být až kolem třetí hodiny odpoledne.

 

Po té náročné noci strávené v autě byla její knihovna pro nás rájem na zemi. Konečně jsme mohli natáhnout kostru, dát si pořádné kafe a chvíli oddychnout. Díky za její otevřené srdce. Nikdy před tím jsme se neviděli a ona nás s důvěrou nechala odpočinout ve své knihovně. Dostali jsme kafe i zákusek. 

Jeden večer jsme si ještě zašly na pivo, abychom si víc pokecaly. A i když je mezi námi věkový rozdíl, že by mohla být moje máma, necítila jsem se nijak divně. Z Lídy totiž září mladost a svěžest. Už dlouho jsem nepotkala člověka s tak otevřeným srdcem.

Tak takhle působí signály.cz :-)

Díky za to, že jsem tě mohla poznat @krasnazena