(obrázek Česká televize)
„Připadám si najednou nějak zbytečná…“ řekla mi spolužačka při nedávném setkání. Její dcera je vdaná už dávno, syn odešel z domu před pár týdny. Odstěhoval se ke své přítelkyni. Rodiče zemřeli. Spoustu let se o ně starala, dokonce nějakou dobu péči o ně měla jako hlavní náplň života i pracovní poměr.
Chystá se do předčasného důchodu, protože mladším kolegům v práci už nestačí. A jinou práci poté, co dosloužila rodičům, nesehnala. Kromě kočky a zahrádky má doma ještě manžela. Manžela, který po příchodu z práce padne na kanape, pustí televizi a otevře pivo. Střídavě prý nemluví nebo vrčí.
„Těšila jsem se, že budu holce hlídat děti, aby mohla do práce. Ale nechce. Vůbec v ničem se neshodnem. Cokoli jim řeknu, je to blbě. Já i blbě vařím krupicovou kaši a blbě jim otírám nos, věřila bys? Mají dětský pokoj plný krámů a zbytečností a když já přinesu hračku, nikdy to není dobře... “
V očích měla slzy. „Pořád jsem měla okolo sebe živo, bylo o koho se starat. Teď si připadám tak sama a zbytečná. “
Moc ráda sleduju diskuse mladých maminek tady ve společenství ŽMM. I jejich občasné stesky nad soužitím se stárnoucími rodiči. Hlavně co se výchovy a péče o děti vůbec týká… do toho my babičky (a někdy i dědové) tak rádi mladým kecáme. I tehdy, když nejsme dotazováni. V jedné z těch diskusí jsem četla moudrou větu mladé maminky: „Je potřeba dozrát do role babičky, umět se tak trochu upozadit. “ Jo – podepisuju. Je to potřeba.
Napadlo mně, jak vlastně krásné je slovo „upozadit“. Vůbec nemusí znamenat být mimo. Odejít pryč… a zůstat „sama“, uražená proto, že o mé zkušenosti a moudrost nikdo nestojí☺.
Upozadit se znamená „stát v pozadí“ toho, co se děje, na čem nám tolik záleží... Pokorně a tiše. A v tomto postoji zůstat aktivní. Účinně aktivní – pomocí, jsme-li o ni požádáni, modlitbou, žehnáním dětem a vnoučatům, obětováním svých neduhů, které přináší věk, za své potomky... To je opravdu dřina. Dřina, která může přinést dobré plody.
PS: Škoda, že tohle nejde říct nevěřící kamarádce...
PS2: Díky @Marryane za to nádherné slovo „upozadit se“.
My zijem s tchanovcama 11let.Castokrat me napadlo,ze i pro ne je to obrovska vyzva a zmena.Ale dari se nam dobre.Hlavne je u nas dobre,ze veci,ktere jsou pro ne intimnejsi s nima resi manzel,jejich syn.A taky tchyne zazila byt "za nevestu"a dost drsne si to uzila +maji jeste docela spatnou zkusenost se spoluzitim se snachou od druheho syna.Mam je moc rada a moc nam pomahaji,doufam,ze i oni to tak citi.S pribyvajicim poctem nasich deti uz absolutne neresim to,co u prvniho mimina.Ted su fakt vdecna,ze jsou s nima bo vim,ze je to ok.
U nás to bylo, že rodiče šli rovnou do svého, takže naprosto žádný zkušenosti, a babičky poslouchala prababičku dokud žila, tzn. do 60.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.