Mezi moje koníčky vždy patřilo cestování a poznávání nových míst. Kdysi jsme s babičkou, dědou a s nejstaršími sourozenci jezdili na dovolené rodin. Týden plný různorodého programu, sportovní den, výlety, mše, koupání, medové máslo k snídani… Úplně mi teď před očima vyskakuje jeden den, kdy hlásili, že bude hrozné vedro (rozumějte, tehdy to bylo neuvěřitelných 33°C) a já mohla chodit jen v tílku…

Později jsem díky výměnným pobytům navštívila Dánsko, Itálii, Rakousko, při SDM Německo, Francii, Španělsko, s moji mamkou ještě Chorvatsko a nesčetněkrát již zmiňovanou Itálii.  S manželem jsme prožili krásný týden v Podgoře…

A bum bác. Jsou tu děti. Malé děti. Minulé roky jsme žili stěhováním a sžíváním se s dcerkami. A značně se nám smrskl rozpočet. Kam s nimi? Slyšela jsem i názory, že s takto malými dětmi (1,2,3 roky) raději nikam nejezdit. Ale já už opravdu cítila, že potřebujeme alespoň malou změnu prostředí.

Byli jsme zvědaví na jižní Moravu. Nikdy jsme tam nepobyli (kromě akcí Celostátního setkání animátorů v Kroměříži a setkání na Velehradě).  Začala jsem hledat po penzionech, ale rychle jsem je škrtala – cenově nedostupné. Potom kempy – v květnu již na celou sezónu vyprodané, pokud nemáte stan. Díky dobrým duším tady na Signálech se ke mě dostal seznam far, které poskytují ubytování. Postupně jsem posílala e-maily, kde by nás mohli na týden ubytovat. Nakonec se nám podařilo sehnat ubytování v Olbramkostelu. 

Den před plánovaným odjezdem se situace zkomplikovala. Prostřední dítko se probouzí s neklesající horečkou, štěkajícím kašlem a bílými mandlemi. Po návštěvě pediatra je to jasné, odjezd musíme odložit nejméně o čtyři dny. Zvládneme to? S pomocí Boží snad ano. Antibiotika a mokré plíny nad postýlkou zabraly. Děkujeme vstřícné paní z fary, která nám dovolí si pobyt trochu posunout. Jedeme. Cestu máme přes 4,5 hodiny dlouhou. Starší děti postupně usínají, jen ta nejmladší vyžaduje neustále nějaké povyražení. Ale za občasného jekotu a vzteklotu dorazíme.

Ubytování je skromné, ale plně dostačující. Máme kde hlavy složit, kde uvařit i kde se umýt. A celodenní chládek staré fary je nadmíru příjemný.

První dva dny to byla trochu katastrofa. Tatínka trápily střevní potíže, děti vymýšlely samé skvělé aktivity, třeba pokreslit vše liháčem (včetně své nejmladší sestřičky), stropit scénu na informačním středisku apod. Nakonec se vše v dobré obrátilo. Prochodili jsme si Znojmo, navštívili Vranov n. Dyjí (a pročetli několik čísel časopisu Milujte se!) či hrad Bítov, dokonce jsme vycestovali na odpolední výlet mezi vinice do rakouského Retzu. Všechny děti si moc užily koupaliště ve Znojmě a Únavově a zpáteční cestu jsme si zpestřili návštěvou Telče.

Mám několik postřehů, co znamená vyrazit si s malými dětmi na dovolenou:

  • Balíte se mnohem déle a musíte myslet na spoustu věcí (náhradní oblečení, jídlo pro batolata, svačiny pro celou rotu, lůžkoviny, kočárek, postýlku, lahvičky, dětské příbory, bryndáčky, plínky, nočník, lékárna, …).
  • Musíte mít připravenu zábavu na cestu (písničky, pohádky, hračky, sušenjky nebo jinou svačinku, …).
  • Pokud máte jen jedno dítě, které spí přes den a sedí v kočárku, nemusíte to řešit. Usne všude. Pokud máte ale víc pospávajících dětí, hodí se nosítko nebo dvojkočár.
  • Všude se ptejte na sjízdnost s kočárkem (my se ptali, ale i tak nám jednou poradili špatně. Po cestě jsme uvízli a museli se pak vracet strmou stezkou zpět).
  • Mějte s sebou cestovní doklad nebo občanku dětí (stojí 50,-). Můžete klidně vycestovat do blízkého zahraničí.
  • Na koupališti už si moc nezaplavete, strávíte většinu času v brouzdališti.
  • Některé atrakce nejspíš oželíte. My se museli vzdát návštěvy Znojemského podzemí a zatím si netroufáme na prohlídky hradů uvnitř. Proč? Bylo nám řečeno, že děti musí vydržet hodinový výklad a nesmí rušit.
  • Jestliže nemáte ubytování se stravou, chod kuchyně bude dost podobný tomu domácímu (pokud tedy nemáte na stravování v restauracích).
  • Všude nosíte různé svačinky. Čím víc dětí, tím víc svačinek, to znamená jeden batůžek či taška navíc.
  • Děti často připomínají perpetum mobile, stačí kratičký spánek třeba cestou z výletu a hned jsou svěží do pozdních večerních hodin. A váš romantický večer je…
  • Nesnažte se upnout na přesný harmonogram, program. Může se stát cokoliv. Viz Katčina a tatínkova nemoc.
  • Poslední postřeh všem známý – děti se v cizím prostředí často chovají úplně jinak, než jak jste zvyklí doma.

Autorka je členkou ŽMM