V září jsem absolvovala přednášku pro rodiče předškoláků. Paní z poradny mluvila o tom, jak má člověk různé paměti – sluchovou, obrazovou, pohybovou… Hodně mě to zaujalo. Vyprávěla nám, jak do poradny přišel chlapec, který musel začít chodit, aby mu něco došlo.
Přemýšlela jsem, kterou paměť mám nejvíc rozvinutou já.
Když jsem se učila do školy, na maturitu či na zkoušky, vždycky jsem si udělala spousty výpisků a z nich se pak učila. Mám tedy tu obrazovou! Sluchovou určitě ne, protože jakékoli kázání a přednášky hned zapomenu (ani nahrávání slovíček do školy mi v učení nepomáhalo) – na rozdíl od manžela, který cokoli slyší, je schopný zopakovat slovo od slova.
Už před pár lety jsem začala věnovat každou neděli půl hodiny rozjímavému čtení Písma (po splnění dalších podmínek se tak dá získat odpustek pro duše v očistci). Po přednášce mě napadlo, že si při svých „půlhodinkách s Písmem“ vezmu blok a budu si opisovat přímou řeč Pána Ježíše. Když to řekl on, tak to určitě bude důležité. A tak jsem to tak začala dělat.
Často si díky těmto přepisům uvědomím různé souvislosti. Udivilo mě, jak často Ježíš mluví o svém nebeském Otci. A taky si častěji všímám, jak byl Ježíš třeba unavený, radostný, smutný... Podtrhávám si u toho, zvýrazňuji a kroužkuji, co mě zaujalo, a opravdu se to do té mojí paměti začalo ponořovat hlouběji. Teď se mi stává, že si na některou citaci vzpomenu jen tak. Dokonce si k tomu i někdy kreslím a začaly tak vznikat i humorné obrázky – třeba takový trám v mém oku stál za to (Mt 7,3).
Mám tyhle chvíle s Písmem moc ráda.
Jak se s Písmem modlíte vy? Využíváte při četbě a studiu Bible svá obdarování? A pokud se učíte pasáže z Písma, jak to děláte a proč?
To je drsne s tou pameti...doslo mi,jak to mame ja a manzel jinak a dosly mi nektere situace...
jj, to s tou pamětí je skvělé! znám to. Náš Kubík musí chodit, když se něco z paměti snaží vydolovat. Vždycky si vzpomenu na Marečku, podejte mi pero;).
Jinak mám taky obrazovou paměť převážně, ale hodně využívám i sluchovou. Pohybovou vůbec ;). Takže si v Písmu podtrhávám, čtu nahlas, píši si úryvky do deníku....
Za pohybovou jsou tři tečky... znamená to, že je výčet neucelený? A ještě jedna otázka - jak funguje pohybová paměť? To je ta chůze?
"Devatenácté století se nazývá stoletím páry..."
@deFlegmatique já si pod pohybovou představuju krom století páry i takové to že si nějaký text spojuji s pohybem, třeba rukou a tak...a pak si vybavím sekvenci pohybů a k tomu se mi vybaví ten text ....
ještě je myslím paměť pomocí pocitů a pak hmatová ještě....ale úplný výčet bych asi podat neuměla
Když bude, zlobit se nebudu, ale v podstatě mi vědomí neúplnosti stačí. Díky.
To je divné - že bych s musel hýbat, abych si něco dobře zapamatoval. To Pán Bůh jistě stvořil proto, aby nebylo jen tak jednoduché šoupnout žáky do lavic a říct jim: "A teď klidně seďte, poslouchejte a pamatujte... A NEHOUPEJTE SE NA ŽIDLI TAM VZADU!"
Pohybová je např. taneční, je i hudební atd.
A podle všech smyslů - i čichová - paměť na vůně - someliéři, "míchači voňavek" atd., chuťová - ktirici jídla ...
Moc díky za podnětný a inspirativní článek. Mám to se svou pamětí hodně podobné.
A pohybová paměť myslím spočívá i v schopnsoti zapamatovat si pohyby (tanečníci), v manuální zručnosti, šikovnosti.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.