Nedávno se na internetu objevil článek,že některé pohádky jsou moc sexistické, a proto je komise pro rovnost pohlaví stahuje ze školních knihoven. Kritického pohledu na pohádkové příběhy se v posledních letech objevilo více. Například Nastěnka z Mrazíka byla příliš pasivní, její sestra Marfuška coby energická a akční děvčica neprávem potrestaná.
Jak to tedy s těmi pohádkami je? Co nám sdělují?
Ať se to zastáncům genderu líbí nebo ne, poukazují na pra-podstatu člověka jako muže nebo ženy. Maminky malých dětí, které mají doma kluky i holky a zároveň se svojí rodinou budují třeba nový dům, dobře ví, čeho si například na staveništi všímají malí kloučci a co naopak oslovuje jejich malé princezny. Totéž v obchodě s hračkami.
Pohádkám je vytýkáno, že z žen dělají pasivní, nesamostatné puťky, které čekají, až se objeví princ, který je milostivě vysvobodí a vezme si je za ženy.
Jenomže: ona i ta zdánlivá pasivita stojí hodně odvahy. Nutí dát druhým možnost projevit se v krizové nebo klíčové situaci, ve které se ocitly prakticky všechny pohádkové hrdinky. Nastěnka je vyhozena z domu poté, co ženich určený pro Marfušku vysloví osudovou větu: "Nastěnku chci za ženu!" Ocitne se samotná v lese, kde se musí nějak zorientovat. Přijmout pomoc od Mrazíka, cizího člověka, kterého v životě neviděla a jít s ním do jeho obydlí, chce taky kus odvahy nebo být naopak v zoufalé situaci, kdy už přistoupí prakticky na cokoliv.
Sněhurka je podobná kapitola. Macecha přikáže zabít ji poté, co se od kouzelného zrcadla dozví, že "Sněhurka je v zemi zdejší, nejhezčí a nejkrásnější!" Myslivec se sice nad Sněhurkou smiluje a nezabije ji, ale ponechá ji samotnou v lese, svému osudu. Sněhurce pak nezbývá nic jiného než se poohlédnout po nějaké obživě a postarat se o sebe. Jednoduše se chopí příležitosti, nastěhuje se k trpaslíkům, kterým vede domácnost, protože oni po celodenním dolování nerostných surovin na takové činnosti nemají sílu.
A Šípková Růženka? Když se vydala na průzkum do věže, ač na počátku byla její všetečnost, zvědavost, šla v podstatě taky do neznáma. Stařenku ve věži vůbec neznala, prostory věže taky ne.
A co teprve Popelka! Po druhém sňatku otce připoutaná ke kartáči, smetáku, plotně, vykonávala ty nejšpinavější práce v domě. A teď má provést radikální změnu: obléci si slušivý šat, přiměřeně se upravit a sama vyrazit na zámek, kde v životě nebyla. Vkročit do prostředí, kde se nikdy nepohybovala. Její stezka odvahy však pokračuje. Když princ pátrá po majitelce ztraceného střevíčku, je Popelka vystavena riziku, že poté, co ji spanilý kralevic spatří bez make-upu, zamazanou od špíny a ve všelijak zaplátovaných šatech, zděšeně vycouvá a ona bude doživotně zesměšněná, potupená a odsouzená k těm nejhorším pracem v otcově a macešině domě.
Žijeme v blahobytu, jinak by se lidé nezabývali sexistickou povahou pohádek a měli by jiné starosti. Teď jen, aby učitelka ve škole dětem vyprávěla např. historii, či zážitky z výletu sexisticky vyváženě... ta cenzura mi připadá věru absurdní.
A co na to Dědeček Hříbeček?
Máte to trochu popletené.
Nastěnka je vyhozena z domu, protože reprezentuje (odhalenou) pravdu. S pasivitou či aktivitou to nemá co dělat.
Marfuša není ani energická ani akční. Jakákoli její (byť i jen zdánlivá) aktivita je karikována.
Mrazík není cizí člověk.
Trpaslíci ve Sněhurce už (víc) sexističtější být nemůžou.
Šípková Růženka (a jiní) přece z principu nemusí znát prostory věže, právě proto, že je to věž.
---
Sněhurka je narativní výzva. Flashback flashbacku, flashbacku. On se o to pokusil už Nolan (Inception), ale... . Co je k tomu u Sněhurky potřeba? To zrcadlo, kterým se dívá macecha. Stačí maceše vyměnit to její zrcadlo a nahradit jej "Minkowského" zrcadlem.
Od stránky 39 dále.
https://docplayer.cz/864481-Psychoanalyticky-vyklad-pohadky-cervena-karkulka.html
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.