Před nějakou dobou jsem měla možnost zúčastnit se duchovní obnovy pod taktovkou Fanynky Böhmové v malé vesničce za Krnovem, v Třemešné. Bylo nás tam asi patnáct maminek od nás z farnosti, dvě tři i s malými dětmi. Zrovna tu neděli byla slavnost seslání Ducha svatého – pocítíme jeho působení? Tématem byl jeden z jeho plodů – radost. Zpětně bych se s vámi chtěla podělit o své poznámky, postřehy i o tu samotnou radost.

Život je něco, co se nám přihodí, zatím co se zabýváme něčím jiným. J. Lennon

Veselost je okno do věčnosti.

Radostným srdcem zkrásní tvář, kdežto trápení srdce ubíjí ducha. Přísloví 15, 13

RADOST je poznávací znamení křesťana. Nejedná se o nějakou veselost, ale vnitřní hluboko zakořeněnou radost. Radost léčí! Zkrášluje. Rozšiřuje srdce, radostný člověk je vděčnější.

Co nás okrádá o radost:

  • Strach, starosti
    Média nás zahrnují spoustou negativních informací. Není potřeba se tím trápit – NENÍ MOJE STAROST NÉST TRÁPENÍ CELÉHO SVĚTA! Strach a starosti nám berou důvěru v Boha (Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi a já vás občerstvím Matouš 11, 28).
  • Vědomí vlastní nedostatečnosti, nedokonalosti
    Jsem pomalá, nejsem dost trpělivá a laskavá, nechám se snadno vytočit, … Všechny tyhle pocity, všechny tyhle skutečnosti (žádný člověk není dokonalý) jsou naprosto NORMÁLNÍ! Navzdory tomu jsem milovaným Božím dítětem, JSEM MILOVANÁ (Jak jsi krásná, přítelkyně moje, jak jsi krásná. Píseň písní 1, 15). Nejsem stoprocentní, ale jsem stoprocentně přijímána.
  • Rutina, všednodennost
    Radost je projevem plného života. Aristoteles
    Jediným lékem proti působení rutiny je modlitba. Když nezpomalím a neotevřu se, Bůh dává, ale já nejsem připravena přijmout. Když jsou nastavené dlaně zavřené v pěst, žádná voda, která je pokropí v dlaních nezůstane.
  • Neodpuštění
  • Nenávist
  • Hořkost, sebelítost
  • Závist
  • Hněv
  • Vina
  • Nevěra
  • Smutek, deprese, bolest
    Nejen bolest těla, ale i duše. V modlitbě je třeba chytit se Boží ruky a důvěřovat Mu. Čím vetší důvěra, tím menší strach. Často si překážky vyrábíme sami, když se strachujeme a nervujeme dopředu (domýšlením co by kdyby).
  • „Změněná optika“
    Když dlouhodobě vidím zlé věci na sobě i kolem sebe (na dětech, na manželovi, když mi není nic dost dobré), vede mě to k brblání, sebelítosti. Jsem protivná už i sama sobě. Řešením je zastavit se a vyznat to všechno: Pane, jsem nevděčná, protivná, brblám. Dalším lékem je poděkovat za to, skrze co brblám: Pane, dnes manžel zas neuklidil ty věci, o kterých jsem mu říkala už před týdnem, ale děkuji, že si mi ho dal, že je skvělým manželem i otcem, … vždy si můžu já sama vybrat, jak se na věc podívám.

 

Jsme dokonce fyzicky odkázáni mít radost, to nám dává sílu. Nic nás neochrání před pokušením než radost. Matka Tereza

Čím radostnější je tvé srdce, tím jasněji svítí slunce.

Prameny radosti (kde čerpat radost):

  • Vděčnost
    Pamatuji si, registruji, že se mi děje něco dobrého, děkuji. Je dobré vést si deník radosti. Každý den zaznamenat třeba i maličkost, která mě potěšila. Možná se zdá, že toho moc nebude, ale potom člověk neví, co má vybrat. Díky tomu si můžeme uvědomit, jak moc jsme šťastné, obdarovávané, Bohem milované
  • Poznávat skutečné hodnoty
    Já rozhoduji, jaký můj den bude. Já dávám svému životu hodnotu. Neovlivním, co se mi dnes stane, ale rozhoduji o tom, jak na to zareaguji. (Např. manžel zapomněl na moje narozeniny, zato děti připravily představení – můžu být naštvaná anebo si užít s dětmi jejich dárek). Nemám si klást podmínky kdy a z čeho se mám radovat.
  • Čisté srdce

 

Otázky k zamyšlení:

-          Z čeho jsem naposledy měla opravdu radost?

-          Mám radost ze života?

-          Co mě okrádá o radost? (nejvíc, nejčastěji) Co s tím můžu dělat?

 

PS: a k tomu zda jsme pocítily vanutí Ducha... byl to opravdu fičák. Jen při mši si otec zapomněl obléct ornát a ze sakristie vypochodoval jen v albě. Během mše se pak navrátil a zbytek mše už byl správně přioděn. V ponurém kostele nezůstal nikdo, komu by necukaly koutky (včetně otce Jana).