Na jedné vlakové trase - na Vláře - se nachází hned několik atraktivních turistických cílů. My jsme letos zatím stihli navštívit dva  - Slavkov a Bučovice. Obě místa mají podle mého co nabídnout, ať cestujete samí dospěláci jen s jedním dítětem v kočárku, nebo jich máte s sebou hned celou smečku.


BUČOVICE

zámek Bučovice; zdroj http://www.muzeum-vyskovska.cz/domu/muzeum-bucovice/

Pro návštěvu Bučovic jsme se prapůvodně rozhodli kvůli postní duchovní obnově s trvalým jáhnem a Střihorukým Edwardem Janem Špilarem na téma Nestěžuj si! 

Ten den opravdu nebylo na co si stěžovat. Ještě před začátkem první přednášky jsme se chvíli toulali po zámecké zahradě. Nakoukli jsme také na arkádové nádvoří bučovického renesančního zámku, oblíbeného zejména ve svatební sezóně, a do kostela. Pak už byl čas přesunout se do Katolického domu na první z přednášek. Duchovní obnova se konala ve vskutku komorní atmosféře - v okázalých prostorách štukového sálu se nás sešlo po ránu sotva třicet, během dne se počet účastníků vyšplhal možná na padesát. Ale o tom třeba jindy... 

Jan Špilar zatím v Bučovicích pomník nemá, i když by si to možná zasloužil, a tak se vraťme zpátky k místním atrakcím a pamětihodnostem. Polední pauzu mezi přednáškami jsme využili k procházce alejí, která evokuje lázeňskou kolonádu. Dětské hřiště místní pojali opravdu velkoryse. Naše mládě to letos ještě neocení, ale jestli Špilara pozvou i napřesrok, víme, kde strávit přestávku na oběd.

Malý usnul, a tak se jdeme v klidu najíst. Vyznavače klasiky by jistě uspokojil výběr v restauraci Katolického domu. Nás zaujal na náměstí podnik s pizzou, burgery a salátem. Pizza je jak kolo od vozu už je jasné, co budu dnes i večeřet. 

Mládě se budí. Trápit další přednáškou postní duchovní obnovy už ho nehodláme. Stačí, že dopoledne s námi absolvovalo dvě, a tak vyrážíme na vlak zpět k domovu.

 

 

 

SLAVKOV

K návštěvě tohoto notoricky známého městečka spjatého s napoleonskou historií nás přilákala výstava stavebnice Merkur. Podrobnou prohlídku zámeckých komnat jsme absolvovali už při jedné z minulých návštěv, takže v rámci malého odpoledního výletu vyrážíme cíleně jen za Merkurem. 

Eifellova věž, ruské kolo a kolotoče, železniční most, traktory, kombajn, vláčky - cokoli si vzpomenete, lze sestavit z této stavebnice, jak jsme sami mohli otestovat v dílničce pro malé i pro velké. Mládě spořádaně spí v kočáře, a tak si hrajeme. 

Nemůžu opustit Slavkov bez alespoň malé procházky zámeckým parkem a zvažujeme i vycházku ke kapli svatého Urbana na nedalekém návrší. Černé mraky na obloze nás od toho protentokrát odradí.  Procházíme se po náměstí, jemuž kromě zámku dominuje ještě i děkanský kostel - snad jediný v empírovém slohu na celé Moravě. 

Předbouřkové slunko praží, proto nepohrdneme zmrzlinou. K mému údivu si na jediném místě můžeme vybrat ze tří stánků s točenou i kopečkovou. Náš malý ještě netuší, že by mohl loudit taky, a vystačí s hračkou na hryzání. Lížeme osvěžující dobrotu a pomalu se suneme zpět na vlak domů.

Pokud byste si chtěli rovněž užít hrátky s Merkurem, vězte, že výstava ve Slavkově trvá až do 30. června.