Byla sobota a nás čekala týdenní dovolená u babičky a dědy, která byla obohacená o to, že jsme měli dvě neteře na hlídání navíc. Čtyři děti a celý týden před námi, to se muselo nějak využít. Tak vznikl nápad hrát si na indiány. 

Hledala jsem na internetu nějakou inspiraci, abychom se měli čeho držet a úplnou náhodou objevila knížku Týden mezi indiány od Zuzany Pospíšilové. Hned jsem zaúkolovala kamarádku, aby mi knížku dovezla a bylo to přesně to, co jsem hledala. 

Výsledek obrázku pro týden mezi indiány

Knížka je krásně ilustrovaná, kapitoly nejsou dlouhé a tak jsem rozplánovala, co budeme který den číst a dělat. A teď už se podívejte, jak jsme se celý týden měli.

Složení dětí bylo - samé holky a věk sedm, tři a půl a dvě dvouleté (ty se zapojovaly jen jak se jim chtělo, na čtení většinou ne, až pak na tu akci). 

PRVNÍ DEN

Nejprve jsem se já i manžel inidánsky pomalovali barvami na obličej, čímž jsme u holek vzbudili pozornost a hned se zajímaly, co jsme zač. Představili jsme se indiánskými jmény a seznámili je s knížkou. Holky samozřejmě chtěly taky indiánsky pomalovat. 

První čtení je nejdelší, protože vypráví nejprve o dětech a jejich přihlášení na indiánský tábor a než jsou prázdniny, tak to chvíli trvá. Nakonec děti odjedou na tábor a čeká je první úkol - vyrobit si amulet

Naše amulety

V obědové siestě si nespící osazenstvo pustilo pohádku Pocahontas

DRUHÝ DEN

Další den jsme se dali do čtení hned ráno, děti na indiánském táboře si měli vyrobit čelenku. Peříčka na ní však byla poschovávaná všude po táboře. 

Protože i my jsme potřebovali čelenku museli jsme si peříčka taky najít. Byla poschovávaná po zahradě. Potom se jsme pomalovali gumu na čelenku a peříčka jsme jen prostrčili pomocí šídla. 

Indiánská čelenka

Vodní hrátky skrývaly hned dva úkoly. První úkol byl přenést na hlavě v malém kelímku vodu a vylít jí do kyblíku. Malé holky nosily vodu jen v ruce a ty dvě starší to zkusily i na hlavě a docela jim to šlo, každopádně hra s vodou bavila všechny. 

Druhý úkol bylo otužování a protože jsme v okolí nenašli žádný potok, použili jsme k otužování bazén. 

Přenášení vody na hlavě

TŘETÍ DEN

Někdo inidánům ukradl totem. My jsme společný totem sice neměli, ale rozhodli jsme se, že si každý vyrobíme totem, který bude zároveň i hudebním nástrojem - dešťovou holí. Nejprve jsme si hůl pomalovali, potom zatloukli hřebíky a nakonec naplnili rýží. Konce jsme zalepili kolečky pomocí tavné pistole a pro jistotu přilepili ještě ustřihnutými balónky. 

Dešťová hůl

Odměnou pro indiány za nový totem byl táborák. Tak jsme si opekli špekáčky a poseděli na zahradě i s dědou a babičkou a pradědou a prababičkou. A taky jsme přijali do party dalšího inidána - pradědu :-).

Indiánské malování

Holky chtěly naučit nějaký indiánský tanec a jelikož jsme neměli nic vymyšleného, museli jsme sáhnout po tom, co umíme. Tak jsme holky naučili ptačí tanec a tančili jsme na písničku "Pozor, jdou k vám kuřátka". 

ČTVRTÝ DEN

Další činnost, která nás čekala není inspirovaná knížkou, ale řikala jsem si, že holky bude určitě bavit. Vyráběli jsme si voňavé polštářky, ty jsem měla připravené už z domu a holky měly za úkol si je nejprve vyplnit a poté si do nich přidat usušenou mateřidoušku. A protože jsou holky na nějaké zašívání ještě malé, nakonec jsem polštářky zašila na šicím stroji. 

Výroba polštářků
Hotovo

Další z úkolů pro indiány bylo vyrobit si kopí. Vypravili jsme se tedy do lesa, abychom si našli nějaký vhodný klacek. I když u kopí jde hlavně o špičku, u nás o ní nešlo, hlavně kvůli bezpečnosti.

Odpoledne jsme si kopí ozdobili a čekal nás cvičný lov zvěře. Zvěř byly pomalované balónky a úkolem bylo pomocí kopí balónky prasknout. Byla to legrace. 

Kopí

PÁTÝ DEN

Jako správní indiáni jsme potřebovali i indiánský oděv. Dali jsme se tedy do batikování - to byla zrovna činnost, která byla náročná téměř pro všechny. Ač byla všechna trika jedné značky, ty světlejší byly nějak víc umělý a tak chytly barvu jen takhle úplně málo. 

ŠESTÝ DEN

Šestý den byl pro nás zároveň dnem posledním. Indiáni se měli v noci vydat na stezku odvahy. My jsme kapitolu četli ráno, tak jsme se na stezku odvahy vydali hned. Začínali jsme na půdě a konec byl ve sklepě. Po cestě nás navíc čekalo hledání a plnění úkolů. Ve sklepě byl cíl a taky boty, které nám vzal náčelník Velká noha. 

Poslední kapitola byla o loučení, každý indián dostal diplom a dárek. U nás to byl indiánský sešitek a propiska s jednorožcem. 

Diplom z knížky

Další nápady:

 

To byl náš předprázdninový indiánský týden plný krásných zážitků. Na internetu jde najít mnoho různých nápadů a činností, které lze dělat. Indiánům zdar!