Poslední dobou jsem jak na nástěnce ŽMM, tak i v komentářích pod jedním článkem narazila na myšlenku, že mateřství je umírání sobě. Od té doby ji nosím v hlavě. 
A jak takové všednodenní umírání sobě u nás reálně vypadá?

2:00 a 4.30 Kojím Ondráška (2 měsíce) 
5:00 Mám hlad, jdu trošku vybílit ledničku. 
5:30 Usínám. Mám ještě hodinu na spánek. 
7:00 Budím se. Jakto, že budík nezvonil? Aha, mam ho nastavený na správný čas, ale špatný den. Co už, stane se.. Rychlé chystání, snídaně při kojení, oblékání. 
7:30 Ondru vážu do šátku a odcházím, Anežka (2 roky) stále spi, Míla se budí, zavírá za mnou dveře. Jsem ráda, že je teď s námi doma a může ji pohlídat. Já tak nemusim na kontrolu s oběma dětmi. 
7:55 Jsem na hematologii, dnes jen konzultace. 
8:30 Dostávám zprávu, která mě pobavila - Objektivní stav: kojenec v šátku :D
8:35 Odcházím z nemocnice, jdu koupit chleba, sobě svačinu, poslat balíček. Dnes na poště rychlovka :) 
9:10 Už jsme doma, kojení, přebalování, dám prát pračku, sprchuju se. 
9:55 Jdu s košem, ještě není takové vedro tak vezmu děti ven. Přebalování, oblékání, vázání do šátku. 
10:15 Jdem na hřiště, svačíme pod stromem, Anežka si hraje. 


10:40 Ondra usíná, Anežka si kreslí křídama a pozoruje děti ze školky, které si sem také přišly hrát. Nechala jsem doma klíče, Míla mi je háže z okna. 


11:15 Jsme doma. Ondra se budí při přeložení do postýlky, ale klidně kouká. Doprala pračka, sundávám suché prádlo, skládám a uklízím do skříně. Věším mokré. 
11:30 Dávám vařit hráškovou polévku, dělám kostičky. Míla ohřívá rizoto ze včera, přebaluju. Anežka si hraje v kuchyni, dávám další pračku. 
12:00 Kojím a čtu Anežce. 
12:20 Doprala pračka, věším prádlo. 
12:30 Obědváme. 


12:50 Jdem si lehnout, čteme si, odpočíváme. Ondra usíná. Mě to taky bere. Kuchyň uklidím pak. 
13:20 Pouštíme pohádku, ještě ležím a motivuju se na nějakou činnost. Anežka chvilku kouká, pak si hraje. 


13:45 Jdu Anežce dát slíbený 'nuk' - blumový sorbet, co dělala moje sestra. Zároveň prohlížím mrazák, co je potřeba zpracovat. Vytahuju zbytek krůtího masa od babičky, že ho po rozmrznuti upeču a nachystám jako podklad do dalšího jídla.

13:55 Chystám se něco upéct. Pravděpodobně cuketový perník, máme tam obrovskou cuketu. 
14:00 Ondra se budí s pláčem, přebaluju, kojím, souběžně hledám recept na perník. Venku už je horko, teploměr ukazuje přes 30°C na slunku. 
14:30 Pouštím se do perníku, Anežka semtam asistuje, semtam si hraje. Ondra leží v postýlce 
15:00 Zapínám remosku, Ondra už chvíli nespokojeně mrňá v postýlce. Kojím a čtu Anežce. Doufám že O. usne. 


15:40 Upečeno. Ondra v postýlce usnul. Hurá. Kecám s holkama na messengru. Stále odsouvám úklid kuchyně. Hrajeme si s Anežkou. 
16:20 Ondra je vzhůru, přebaluju, kojím. 
16:50 Děti jsou nějaké nespokojené, najíme se a půjdeme ven. Svačíme perník. 
17:20 Chystáme se ven. Zprovozňujeme stupátko ke kočárku. 

17:30 Ondrášek usíná. Jdem na zmrzku a na hřiště, kde se potkáváme s kamarádčiným manželem a jejich dcerou. Anežka je nadšená, holky si hrají na písku a řádí na průlezce a na trampolínkách. 


19:30 Jdeme domů, Ondra se vzbudil a už dost brečí, rychlé koupání a kojení.
20:05 Večeříme, máme rohlíky se žervé. 
20:30 Uspávání Anežka, opět kojení Ondra. Už jsem dost unavená. 
20:40 Anežka spí, Ondra nespí. Přebaluju. 
21:00 Sprcha. Ondra jakýsi nespokojený. Kojení, přebalování. Venku prší. Píšu si s holkama na messengru. 
21:30 Ondra v klidu. Jdu na tu kuchyň. Maso už nezvládnu upéct, v ledničce to do zítřka přežije. 
22:00 Koukám, že Ondra spí. Jsem úplně utahaná. Řešíme ještě nějaké věci s Mílou a povídáme si. 
22:30 Jdeme spát. Chystám si věci na noc. Ondra má o mém spaní jiný názor. Takže přebaluju, naštěstí už kojit nechce. 
23:00 Spíme.

Cítím velké požehnání, které k nám s narozením druhého dítěte přišlo. Ale zároveň je to větší nápor na ono umírání sobě. Kolikrát za den mi přijde na mysl (většinou při příchodu do kuchyně)  "já už nechci" "už mě to nebaví" "chci pryč".. Stejně ale vím, že nic jiného mi nezbývá, než se dřív nebo později překonat. A ač je ta každodennost života na mateřské mnohdy ubíjející, neměnila bych :)