Chtěla bych se s Vámi podělit o radost z duchovní obnovy online, kterou pořádala komunita Blahoslavenství v Dolanech. 

 

Narazila jsem na ni na nástěnce ŽMM a moc Bohu děkuju, že si mě vedl a že jsem se přihlásila. Obnova se konala od čtvrtku do neděle a byla moc krásně nachystaná. Velké požehnání. Nejdřív jsem si nadávala, proč jsem se přihlašovala, že to není možné s malými dětmi stíhat. Zaujalo mě ale, že videa a přednášky budou k dispozici i déle. 

Když přišel první e-mail, úplně jsem se nadchla a snažila se to stíhat. Součástí obnovy byly přednášky s.Veroniky Barátové, modlitby růžence s hlubokým zamyšlením, modlitby gestem i tancem (inspirované židovstvím), i živé přenosy z komunity - krásně zpívané ranní chvály a mše sv., adorace, modlitba nešpor vzkříšení, možnost duchovního rozhovoru po telefonu. Kdysi jsem v komunitě na obnově byla a moc se mi tam líbilo.

V prvním e-mailu, který jsem dostala, byla zmínka o Minutové modlitbě. Kdyby Vás to zajímalo víc, tady jsou odkazy na volně dostupná videa: první odkaz a druhý.

 

Minutová modlitba je opakem střelné modlitby. Snažit se být přítomná Přítomnému. Od srdce k srdci. Vystavit se uzdravujícímu pohledu milujícího Otce. Na každý den byl připraven citát z Písma a měli jsme se jej modlit tímto způsobem.. 

Témata byla hluboká, dotýkající se mého srdce. Od stvoření, o tom jak Boží láska přetekla a vznikla jsem já. Že jsem stvořena na Boží obraz a Boží podobu. Tvořím společenství lásky s Nejsvětější Trojicí... Že v sobě nosíme touhu po dokonalosti, a to je dobře, ale dokonalé najdeme jen v Bohu. Že je žena bytost přijímající, aby potom dávala. Ale musí mít z čeho dávat

Slova s. Veroniky byla opravdu trefná a moudrá, jakoby na míru mně. Vyvrátila spoustu věcí, co v životě dělám a pak to i vysvětlila, co je špatně a co dělat jinak. Úplně nový pohled na žitou víru, i na evangelium..

Celou obnovu protínal příběh Máří Magdalény - jak se proměnila po setkání s Ježíšem, jak se stala Jeho učednicí, jak byla u Jeho nohou a učila se (hodně mě zaujal i nový pohled na příběh o Marii Magdaleně a její sestře Martě - Maria si vybrala, co jí NIKDO nevezme) a jak se potom stala apoštolkou apoštolů.

A proč bych měla vstoupit do Ježíšovy školy učednictví...a stát se učednicí.

Těžko to všechno vměstnat do pár slov.

Všecka slova, gesta, tance, večer smíření, modlitby za nás účastnice, dotýkající se hluboce mého srdce.

Uvědomit si, kým v Božích očích JSEM. Důstojnost Boží dcery, ženy... Jak žít v Jeho pohledu, vystavovat se Jeho světlu. Stávat se stále víc, tím, kým mě Bůh zamýšlel. V Něm, v Jeho náručí.

Jakým způsobem číst evangelium. Jak přijímat druhé s jejich jinakostí, jak se za ně přimlouvat, a jak poznat, co je Boží vůle a co jsou naše představy, které se snažíme Bohu diktovat.

Součástí obnovy bylo nachystat speciální kytici pro Ježíše.

Mojí velkou touhou bylo jít na mši svatou. A Pán mi to splnil! V neděli se mi snad po třech měsících podařilo jít ke svátosti smíření i na mši svatou.

Obnova mi dala novou chuť a elán do modlitby. Inspiraci a motivaci. Hned další dny, to bylo zajímavé - už vůbec nebylo tolik času pro sebe (nestihla jsem se dodívat na pár posledních videí). Ale pevný čas na tichou modlitbu od srdce k srdci jsem si vyhradila. A dějí se přímo hmotné zázraky do druhého dne, řekla bych, a já jen nepřestávám žasnout a děkovat.

Nejradši bych tu obnovu doporučila všem ženám. Přijde mi do budoucna jako dobrý nápad - udělat online obnovu pro ty, kteří třeba nemůžou opustit domov (ženy na mateřské, nemocní). U svátosti smíření mi pan farář řekl, že tato doba nás může přivést blíž k Bohu...u mě to teda platí.