Název článku je odvozen od okének z časopisu, kde se popisuje, co se známým osobnostem podařilo a naopak nepovedlo. 

Dnes (19.7.) jsem obojí.

Protože jsem byla pryč, vyměnila jsem si čtení v kostele, takže za mě bylo čteno a dnes jsem zástupně měla číst já. My dostáváme rozpis na 2 měsíce dopředu. Vím, že jsem si tehdy ještě říkala, paráda, je to jednoduché, měla jsem mít druhé čtení a Toník bude mít také druhé čtení, bude se to dobře pamatovat. Někde jsem rozpis tak založila, že jsem ho nemohla najít. Ale to nevadí, stejně chodím do sakristie přečíst si to z lekcionáře a ještě se ujišťuji na rozpisu, že opravdu mám to a to čtení. Logicky je to na rozpisu i vidět, 1.čtení na řádku vlevo, 2. čtení na řádku vpravo. 

Stejně tak jsem to tam objevila i dnes.

Nastala část, kdy se mělo číst 1.čtení. Nikde nikdo. Toník, který ministrovává, na mě sykl, že mám čtení. Já jsem mu na to šeptem odpověděla, "mám druhé", on ještě namítl, "ne, první". Do toho se vložila paní, nejdřív nahlas, že "já tam půjdu" a pak když přicházela k ambonu, tak i pan farář, že "stačí přečíst první, tady paní (ukázal na mě), má druhé". Což jakoby utvrdil, že je to jasné jak facka, a že to je fakt. A pak jsem ještě slyšela zezadu, jak si paní, která se vrátila do lavice po čtení, říká šeptem, "ale tady je napsáno, že mám druhé". Začalo mi to vrtat hlavou, protože když už dva lidi tvrdí, že mám mít první, tak chyba bude na mé straně. Ono stačilo, když na mě Toník sykl, že mám první, se jednoduše zvednout a jít, jenže v tom zlomku vteřiny mi proběhlo hlavou, že když půjdu přečíst to čtení já, zas nikdo nepůjde na druhé čtení a bude podobná situace jako teď. A pak mě to vrtalo hlavou, do prkýnka, ale když jsem se v sakristii dívala, kdy mám další čtení, tak hned další týden, druhé, ale bylo v řádku pod prvním z předešlého týdne. Prostě ten vytištěný rozpis měl jinou strukturu než obvykle, jestli pán, co to tiskne, tam zmáčkl něco jiného, protože celý ten text byl tak posunutý, že první čtení bylo na místě, kde norm. očekává člověk druhé čtení. Já si to přede mší neuvědomila, ale když jsem nad tím po tom extempore začala uvažovat, že čtení na další týden, to druhé jsem našla "pod prvním", tak je možné, že celý ten text celých dvou měsíců je takhle nastaven, takže skutečně jsem měla mít první, které jsem vyhodnotila jako druhé. A jestli je to tak - blamáž, ostuda!

To je to smolařství. Zvorala jsem to, dostala do rozpaků chudáka paní, která měla mít to druhé čtení. A to klikařství? Dnes se mj. četlo o tom, že Bůh soudí s mírností a dále pak v evangeliu, že nepřítel zasadil na poli kromě pšenice i plevel, s důrazem na to, ať se plevel nevytrhává, neboť s plevelí by se vytrhla i pšenice a na to apel v kázání od pana faráře, že nic není černobílé, že hranice mezi dobrem a zlem je tenká, v každém z nás je obojí, a že "nesuďme druhé, protože nevíme, co je v člověku, co v životě zaživá, neznáme ho, nevíme, proč jedná tak, jak jedná. Do srdce vidí jen Bůh a tak nesuďme, nechme to na Bohu."

Po tomto kázání nikdo neměl odvahu mi to po mši svaté spočítat.

Bohu díky (za slovo Boží) :-)