Tato slova říká kněz nad každým nově pokřtěným křesťanem. Takto se jmenovala duchovní online - obnova s komunitou Blahoslavenství z Dolan, na začátku této postní doby. Chtěla bych se s vámi podělit o pár postřehů, které mě zasáhly.


Hned první den, ještě přípravný, jsme dostali za úkol rozjímání nad úryvky z Písma. Každý den ráno cca 20 minut a taky večer, ten samý úryvek. Z textu jsme si měli vypíchnout jednu - dvě věty, co nás zasáhly a vypsat si je na kousek papíru. A přes den se k tomu vracet. Modlit se takzvanou Minutovou modlitbu. Koho by to víc zajímalo, tak tu: Minuta pro Hospodina.

První úryvek k rozjímání byl:

"Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí." Mt 6,6


Při rozjímání mě dostalo, že P. Ježíš radí přímo - jak se mám modlit ke svému Otci! Už jsem se s tímto úryvkem setkala dřív. Ale teď se mě dotkl úplně jinak. V té chvíli mě to dojalo. Neboť před pár dny nám se sestrou náš tatínek přál k Valentýnu a dostaly jsme od něj balík želé srdíček a velkou pusu na tvář, moc mě to potěšilo. Jak je asi předobrý a milující můj nebeský Otec, když ten pozemský mě má tak moc rád.
 

Hned první video na Popeleční středu bylo hodně úderné. S. Lucia mluvila o knížce R. Rohra. O tom, jak pořád žijeme sebestředně jen kolem sebe:

- Myslíme si, že život je k tomu, aby mi bylo pořád dobře.

- "Co byste dělali, kdyby nebylo..." - máme pocit falešné důležitosti. 

- Já jsem to slunce, kolem kterého se vše točí. 

- Já musím mít vše pod kontrolou.

- Já chci řídit životy lidí kolem mě. 

- Žiju, jako bych měla spoustu času...

_____________________________________
Ale všechny tyto body mají i přesné opaky. Život není jen o tobě, nemáš vše pod kontrolou. Život je těžký. Jednoho dne každý z nás zemřeme. Máme to s pokorou přijmout. 
ALE!
Bůh mě nikdy neopustí.  Jsem pro Něj drahá a vzácná, milovaná. Pro Boha jsem jedinečná. Krátkost času ano - ale - jednoho dne vstoupíme do života věčného (V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo." J 14,2) 
Bůh řídí můj život, jsem pod Jeho kontrolou. Svou starost mám vložit na Něj a On se o mě postará.

Na první den jsme měli rozjímat text Ef 3,14-21 ...Proto klekám na kolena před Otcem, od něhož pochází každý nebeský i pozemský rod, a prosím, aby se pro bohatství Boží slávy ve vás jeho Duchem posílil a upevnil ‚vnitřní člověk‘ a aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořeněni a zakotveni v lásce mohli spolu se všemi bratřími pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka: poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání, a dát se prostoupit vší plností Boží. 

Žádné kořeny, žádné ovoce. Pevné kořeny, spoustu ovoce.

Paní Věrka mluvila o tom, že máme zapustit kořeny v lásce, jinak se budeme neustále viklat ve větru... Chvíli budeme zakořenění, ale pak se odhalí kořeny. Svět nás vtahuje do pozemských věcí. O tom, že máme stavět na skále - v Bohu. A poznat lásku sv. Trojice, která přesahuje každé naše poznání. Musíme mít kořeny v Ježíšově lásce a umožnit Bohu působit v mém životě. Bůh mě miluje bezpodmínečně, nekonečně. Toto člověka proměňuje. Jsme pozvaní Jej poznávat. Záleží mu na nás. Bůh hoří láskou. Jde do krajnosti. Máme se nechat proměnit touto Boží láskou.

Bůh člověka stvořil z lásky. Když tvořil svět, myslel při tom na nás, stejně jako když se rodiče těší na děťátko, vše pro něj připravují... z lásky pro něj...

Kdo věří Bohu, víc věří i sobě, svým schopnostem, druhým lidem... Jinak je člověk agresivní, ustrašený, hněvivý...

Při pohledu na pevné velké stromy před naším domem se musím ke slovům sv. Pavla neustále vracet... Abychom byli zakořeněni a zakotveni v lásce... Jak pevné a hluboké kořeny ten strom má... Kéž bychom je takové měli v Bohu i my...
 

Každý z nás je jedinečný. Milovaný. Můžeme Bohu důvěřovat, svěřit mu svůj život. Ježíš je věrný. To, co říká, je pravda.
Dostali jsme za úkol hledat stopy Jeho lásky v Písmu a v přírodě okolo nás. Po skončení videa jsem si chtěla pustit online přenos ze mše svaté. Bylo to ve čtvrtek v 11.00 hodin. Děti se měly vrátit tento den ze škol později. Jediný online přenos mše svaté široko daleko byl přenos z pohřbu pana Ivana z Prahy. A to mě dostalo. O tom, jak si mě pohřby vyhledávají se můžete dočíst tady :). Pan farář mluvil o tom farníkovi moc krásně, o tom, jak žil naplněný život. Byl to rom. Jak měl všechny rád, se všemi smířený, že měl dar radosti. Těžko to tady dám do slov. Mluvil o jeho první ženě, která mu zemřela po 7 letech a pak o druhé, která byla přítomná na pohřbu. Rakev byla zasypaná květy. Pan farář zmiňoval, jak měl Ivan rád Pannu Marii, jezdili spolu na poutě do Lurd.  Vzpomínal, jak po loretánských litaniích na první sobotu Ivan tleskal, tancoval... Po skončení pohřební mše sv. následovaly svérázné loretánské litanie za doprovodu kytary a po ní se ozval potlesk. To už mi tekly slzy jak hrachy. Při mši svaté ještě zpěvák hrál moji srdcovou písničku: "můj Pane, dnes i na mne se díváš, tvoje ústa vyslovila mé jméno,..."

 

Vyskočilo na mě pak ještě video o blahosl. Carlu Acutisovi, odkaz tu: video. A to se mě taky moc dotklo. 

  • Být stále spojen s Ježíšem, to je cíl mého života. 
  • Smutek je pohled obrácený k sobě, štěstí je pohled obrácený k Bohu. 
  • Obrácení není nic jiného než zvednout pohled zdola nahoru, prostý pohyb očí stačí...  
  • Eucharistie je moje dálnice do nebe. Carlo Acutis.

 

Minutová modlitba nás zakořeňuje do Ježíšovy lásky. Můžeme se ji modlit kdekoli, doma, venku, na wc...

Bůh nám přikazuje milovat Jej celým srdcem. Bůh to nedělá ze sobeckého důvodu, ale ví, že je to pro nás nejlepší. Není totiž jedno, koho milujeme, do koho dáváme svoji důvěru.

Když miluji Jeho na prvním místě, pak můžu milovat lidi, stvoření, pak miluji správně a zůstávám svobodná. Jinak je to jako s modlou. Obskakuju někoho, sebere mi to svobodu, i když o tom nevím. Zlý zpochybňuje Boží lásku. Měli jsme za úkol najít si Boží slovo, co nám pomůže ve víře. Ať se mi děje cokoli, i v tomto mě Ježíš miluje, Bůh v tom pro mě nachází dobro. Láska vydrží. O co bojujeme? O naše kořeny v Boží lásce - jistotě. Hned věříme tomu, hned tamtomu. Propadáme se do beznaděje a do smrti.

 

Poslední přednáška byla věnovaná Duchu svatému. Duch svatý Utěšitel. Činí že mě Boží dceru (Řím 8,15). Vlévá do mého srdce Boží lásku (Řím 5,5). Duch svatý se ve mně modlí (Řím 8,28). Tvoří náš život. Učí nás milovat Boha. Duch svatý nás vede k lásce. Učit se poslouchat vnuknutí Ducha svatého.

"Maria, já Tě křtím ve jménu Otce, Syna, i Ducha svatého."