Čas pro sebe... kde ho brát, když jsou doma tři malé děti a práce kolem domu nebere konce?

Ráno vstát, pomodlit, nachystat všem snídani, obstarat zvěřinec, odvést děti do školky, nakoupit, uvařit... a než se člověk naděje, je tu večer a čas na sebe zase skoro žádný. Přesto si ho ale poslední dobou dokáži udělat, i když jsem dost vytížená.

  • Snad každý den ráno sleduji video O. Šebestiána (inspiraci jsem čerpala v ŽMM, díky!), třeba i s dětmi, je to pro mě velmi povzbudivé - asi kdybych nebyla manželka, třeba bych byla františkánka (miluji přírodu, zvířata, ...)
  • Když je venku zima, prší, malá spí a zbytek dětí je ve školce, mívám po obědě hodinku, kdy si mohu konečně dočíst časopis, uvařit si v klidu cappuccino nebo třeba postavit puzzle.
  • Ráda taky poslouchám čtení na pokračování na proglase (i když u toho musím vařit nebo hlídat děti).
  • Ráda chodím do přírody a s někým to sdílím - to jsou teď mé děti.
  • Možná půjdeme po x letech s manželem a bez dětí do amatérské jeskyně.
  • Večer, když děti usnou a manžel je ještě v práci, mívám času na modlitbu a na sebe kolik chci - tedy než padnu únavou :).
  • Jednou týdně se nově scházíme na modlitby matek.

Našla bych toho určitě ještě hodně... třeba si dát v klídku večer koupel při svíčkách.

Všechna foto jsou z archivu autorky

Za to děkuji Bohu, že i když mám plno práce, vždy si dokáži najít čas pro něj i pro sebe. Bohu díky!