Je to už dlouho, kdy mi kamarádka půjčila knížku Stvořena ženou od Elisabeth Elliotové. Spoustu měsíců mi jen ležela v knihovně - nelíbil se mi její obal, nezaujal mě název. A ani nebyl čas číst. Ale když jsem se do ní pustila, tak přišla v pravý čas. Jedná se o dopisy matky dceři (v době, kdy je už její dcera zasnoubená a chystají svatbu).

Elisabeth Elliotová byla manželkou misionáře Jima Elliota, který byl zabit v Ekvádoru při misii kmene Huaorani. Jejich malé dcerce Valerii tehdy bylo teprve 11 měsíců. Zajímavostí je, že Elisabeth po smrti svého manžela dál pokračovala několik let v misii s dalšími misionáři mezi indiány těmito indiány. O svém muži napsala dvě knížky, Stín Všemohoucího: Život a odkaz Jima Elliota a Branami Krásy. Po 13 letech od smrti manžela se Elisabeth znovu vdala. Její dcera Valerie má 8 dětí a už také 8 vnoučat.

Chtěla bych se s vámi podělit o pár myšlenek z knihy. Věřím, že její úvahy o hříšnosti a omezeních, lásce a odpuštění, přijetí a zaměření na to dobré, svobodě a intimitě mohou být inspirací i vám.

Zdroj

Úryvky:

... Bereš si hříšníka - jiná možnost neexistuje. Ne všecka překvapení budou příjemná. Kolik bychom si ušetřili žalu, kdybychom se soustředili na to podstatné a ostatní tolik neřešili! O kolik svobodněji bychom se spolu cítili a mohli se těšit z radostí života. Tedy bereš si hříšníka. A miluješ ho, přijímáš ho a odpouštíš mu tak, jako ty si přeješ být milována, přijata a jak potřebuješ, aby ti bylo odpuštěno. Dobře víš, že „všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy“, a to se vztahuje i na tvého manžela, který také v některých oblastech, kde jsi od něj očekávala dokonalost, selhává. Srovnej se s tím jednou provždy a kráčej po jeho boku jako ta, která je spolu s ním „dědičkou daru života /1Petr. 3,7/.“

... Kdybys měla možnost vybrat si hříchy, které budeš muset v manželství snášet, které bys zvolila? Dobře, že tuto volbu dělat nemusíš. Miluješ tohoto muže, který má zrovna tyhle hříchy, a děláš to nejlepší, abys ho s nimi přijímala, odpouštěla mu je a dokázala je přehlížet a snášet a snad mu je i v síle Božího milosrdenství pomáhala přemáhat.

... 80% příjemných vlastností, 20% nepříjemných. Zaměříš se na těch 20% a budeš se je snažit změnit, nebo budeš zaměřená na těch 80%, která tvá očekávání splňují? Když objevíš něco, kde je třeba trochu konstruktivnosti nebo posílení, můžeš začít budovat, povzbuzovat, posilovat. Neztrácej trpělivost. Budování vyžaduje hodně času a člověk musí vydržet mnohé odklady a jako při stavbě, snést sutiny a nepohodlí.

Zdroj

... Láska není majetnická. Manžel je dar a má své limity. Bůh vás jeden druhému dává určitým způsobem na určitý čas. On je Pánem každého z vás a každý z vás se zodpovídá především jemu. Existuje majetnictví, které je chamtivé a sužující. Nezřízená touha, která se chce druhého zmocnit a ovládat ho. V takovém majetnictví není ani zrnko víry, vděčnosti a úcty k druhému, který je stvořen k Božímu obrazu. Jedná s ním jako s objektem, s nímž je možné nakládat podle vůle majitele. Je za tím strach ze ztráty. Z toho, že odejde, nebo že o něj přijdeme. Důvěřuj Bohu, který ti ho daroval, věř, že o vás oba pečuje.

... Tvého manžela zná jenom Bůh, je svobodnou osobou a ty musíš tuto jeho svobodu vždycky ctít. Jsou otázky, které nemáš právo pokládat, záležitosti, do nichž se nesmíš plést, tajemství, která se nikdy nedozvíš – a musíš se s tím smířit. Hlubiny duše volají jen a jen po Bohu.

... Manželství je dynamický vztah - ne statický - buď jde nahoru, nebo dolů. Stejně jako člověk buď roste, nebo se stává horším. Každý je povinen plnit Boží vůli tak, aby společně dorostli do zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti /Ef 4,13/.

... Trojúhelník, nahoře Bůh, dole muž a žena. Čím víc se přibližuješ k Bohu, tím víc se zmenšuje i vzdálenost mezi manžely. V tom je podstata růstu a změny. Každý z manželů se tak proměňuje krok za krokem k témuž Božímu obrazu.

Zdroj

... Manželství je sjednocení. Žena je zcela jiná, naprosto odlišná. Žena je pomocnicí, pro muže čirým Božím darem. Manželé se spojí v jedno tělo. Jediný svazek, nejintimnější spojení jaké existuje: jediný - dokonalé tělesné sjednocení. Kde je jednota, není soupeření. Nehraje tam jeden proti druhému.

... Buď hrdá, že jsi jeho žena - jeho pomocnice. Věř ve svého muže, jak ho Bůh viděl, když ho stvořil, můžeš mu být útěchou (i v selháních) a oporou a dodávat mu sil svojí láskou. Tvoje hrdost na něj bude vždy jeho ohromnou motivací.

... Manžel je kamarádem, milým, důvěrníkem, společníkem, živitelem, posilou a oporou, partnerem při zábavě a hrách, ten, kdo mi naslouchá, kdo tě učí, i koho učíš ty, kdo tě vede, utěšuje, a také je "pánem" (jak viděla svého muže Abrahama Sára). Třeba se to otočí - bude bezmocný pacient, o kterého se budeš ve dne v noci starat. A ty si budeš třeba říkat - "Tohle není muž, kterého jsem si brala" a bude to pravda. Ale slíbilas mu věrnost v dobrém i zlém, v nemoci i ve zdraví. V životě jsou situace, kdy dodržet manželský slib se může zdát jako výsměch - poslouchat zničeného, ztrápeného muže, který si odmítá vzít prášek...

... Slib je vážná věc. Nesmírně vážná, ale nesložilas ho v důvěře ve vlastní síly.  Milost Boží, která ti umožnila tento závazek přijmout, ti bude nablízku, aby tě vedla v situacích, kdy se ti bude zdát, že dodržet ho je zhola nemožné.

„Odpouštět je lidské, zapomínat Božské.“

... Když ti ublíží, bude potřeba odpuštění a budeš muset odpouštět znova a znova pokaždé, když si na to vzpomeneš, i když ti to přijde na mysl 100x. Přijdeš na to, že odpuštění zdaleka není tak náročné a vyčerpávající jako nenávist.