Společenství Ženy, matky, manželky je velmi živé, stále se u nás něco děje. Zvenku ale tato aktivita není vidět, a tak bych ráda nechala nahlédnout ostatním uživatelům Signálů tak trochu "pod pokličku". Třeba bude pro některé ženský pohled na život na komunitním webu inspirativní. 

Nástěnka společenství ŽMM je skrytá a myslím si, že je to dobře. Ženské společenství (bývá to tak i v reálu) má tendenci být jaksi intimní, důvěrné a takové... holčičí. A v tomto případě navíc mateřské. Ostatním uživatelům by stěží prospěly výkřiky typu: Už mu roste zoubek! - Dnes jsme se nemohli vykakat. - Holky, kde kupujete podprsenku? - Navíc si moc dobře pamatuju, jak na mě působilo společenství maminek, dokud jsem sama mámou nebyla. Jaksi... infantilně, hloupě, no, nedalo se to poslouchat :-) Jenže jako máma už vím - ty ženské tu svoji "slepičárnu" tak potřebují! A pak se u nás v ŽMM občas otevírají témata, o kterých bychom jinde než v uzavřené skupině nemluvily. Určitě ne tak otevřeně - manželský život, intimita, těhotenství, porodní zážitky... 

Kdyby z toho ale někdo usuzoval, že v ŽMM neexistuje střet názorů, že se jenom poplácáváme po ramenou a mile se na sebe usmíváme, pletl by se. Je ale pravda, že diskuse se u nás vede (většinou) trochu jiným způsobem. A dokážeme to i reflektovat - samozřejmě po našem. Nedávno se na naší nástěnce objevil příspěvek, který stojí za to zveřejnit a dát k dobru signálnické veřejnosti. Předkládám (se souhlasem žen) toto vlákno jako podnět k zamyšlení. 


Milé ženy, cítím, že tetovací vlákno bylo plodné... :).

Já jsem díky němu přemýšlela, co mi pomáhá k tomu, abych naslouchala názorům druhých... Jak to máte vy? Co vám pomáhá naslouchat?

U mě to jsou
- věty uvozené: Já si myslím..., protože... Cítím to takhle..., protože...
- absence souzení výroku či pisatelky
- vyjádření (třeba jen parciálního) souhlasu s již řečeným -
cítím, že se alespoň v něčem potkáváme
- otázka, která mě vede k zamyšlení
- odlišení vlastního názoru od hlasu druhých (autority, toho, koho považuji za hodna naslouchání a pod.)
- kultivovaně vyjadřovaný nesouhlas (jo, máte pravdu, tenhle bod je i v pravidlech používání signálů - 2.II.c ;-))

Mnohé z toho jsem ve vláknu viděla, děkuji vám.

 

Reakce byly:

Vedle "(parciálního) souhlasu" i "(parciální) pochopení", například "Chápu, že to takto cítíš, ale já to mám jinak".

Neumím to napsat nějak inteligentně, ale pomáhá mi, když někdo řekne "já si myslím..", nebo "rozumím, že to vidíš takhle, ale já.." nebo i takové to "shodneme se, že se v téhle věci neshodneme" nebo "nerozumím, proč to vidíš takto, ale respektuji tvuj názor" :)

Ja cítím v sobě blok, když mám pocit, ze mnou druhý opovrhuje nebo když útočí... Pak nejsem schopná naslouchat, mám potřebu se bránit...
Všimněte si slova POCIT... Ono to tak v reálu být vůbec nemusí... ☺

Mně osobně přijde takovéhle frázování jen jako slušnost a někdy možná až trochu přetvářka. Takové to diskutovat, mít svůj názor, ale HLAVNĚ se nikoho nijak nedotknout. Přijde mi to takové omlouvání se, že jsem si dovolila mít jiný názor (což je věc naprosto normální a zdravá.) A protože všichni všechno chápou, přijde mi pak nějaká diskuze úplně zbytečná. Proč diskutovat o všech jasných skutečnostech?? Je minimum věcí, kde můžu automaticky počítat s tím, že se mnou všichni budou souhlasit.

Pro mě je tahle "slušnost" velmi důležitá právě proto, že tu chybí hodně podstatných neverbálních sdělení... Pokud se mnou někdo v běžné řeči nesouhlasí, z tónu hlasu mám šanci poznat, jestli mi svůj názor vnucuje, dodává nový náhled, chce mě ubít argumentem nebo je pro něj důležité, abych pochopila jeho pohled, chce mi rozšířit obzory a říká to laskavě, nebo už naštvaně...
~
Vnímání zprávy u mě taky ovlivnuje rozpoložení, ve kterém ji čtu - jestli jsem v presu nebo v pohodě... A já jako pisatelka nevím, co dalších 336 žen prožívá, proto chci byt primárně slušná a ohleduplná.

Je pro mě těžké vzít v potaz, ze slušnost může někomu připadat jako přetvářka.
Když jsem navštívila různá ženská fóra na internetu, právě ona ohleduplnost, která tu vetšinou panuje, toto společenství odlišuje od ostatních a proto se tu cítím dobře.

Neříkám, že ty věci, které jsem vypsala nahoře, ženy tady musí dělat. Napsala jsem jen, že mi usnadňují "slyšet" jejich (někdy odlišné) názory. A podle pár lajků a nějakých komentů vidím, že to tak nemám jen já...
Je na každé, jestli o mé/naše přijetí stojí a jestli mi/nám v tomto budou vycházet vstříc ?.

Kdybych se tu necítila dobře, tak tady nejsem. ? Někdy je těchhle frází až moc a jsou to opravdu jenom prázdné fráze. A už jsem párkrát zažila "na živo" (ne v internetové diskuzi a už vůbec ne na ŽMM), že čím víc takovéto fráze někdo používá, tím vic se mnou chce manipulovat.

  

 foto: www.pixabay.com, CC0