Jsme velká dobrá parta kamarádů, co ve svém volném čase po večerech za svých svobodných let chodila po hospodách a dělala ostudu :-). Dnes má většina z nás po boku svou druhou polovičku, někteří už i své malé ratolesti. Ta mužská část této party se rozhodla, že si odpočine od svých přítelkyň, manželek a dětí a vyrazí na ryze chlapský víkendový čundr. 

Jsem rozpačitá. Nevím co si myslet. Buď ti chlapi nechtějí být chlapy nebo jim to jejich ženy neumožňují. Ale zdá se to jenom mně zvláštní, když jim jejich ženy diktují, kolik trenek a párů ponožek si mají na čundr vzít? Když jim do batohu přibalují dětské vlhčené ubrousky?

To, že plno matek svým dětem utírá prdýlku, pusinku i ručičky každých deset minut, na to si pomalu zvykám. Vlastně nezvykám, ale snažím se to akceptovat. Pak už jen lituji ty děti, které jsou stále nemocné, protože žijí ve sterilním prostředí bez náznaku dávky imunity. Ale proč tu krásně vybudovanou imunitu berou i vlastním mužům? Je to z té deformace z vlastních dětí? Používaly vlhčené ubrousky a zakládaly si na hygieně tolik, i když ještě nebyly matkami? Uvědomují si to vůbec nebo nás ta doba už tak pohltila, že nám to přijde běžné/normální?

Mně to přišlo absurdní, když jsem viděla ty chlapy, kteří si hrají na tvrďáky. Jdou pěšky 50 km, během toho zvládnou vypít 3 litry slivovice a nespočet piva, a v cíli si své černé špinavé nohy plné puchýřů utírají dětskými vlhčenými ubrousky, aby nelezli do spacáků jak čuňata.